SK CZ

Guillan-Barrého syndróm

Osobná stránka Petra Polakoviča o GBS

Stránky o Guillan-Barrého syndróme

Volám sa Peter Polakovič a prekonal som Guillan-Barrého syndróm (GBS) v roku 1994. Neustále som sa stretával s nedostatkom informácií o tomto syndróme. Aj preto sa teraz nachádzate na informačnom serveri, ktorý sa podrobne venuje tejto problematike.


V I T A J T E !

Na strednej škole som o Guillan-Barrého syndróme napísal prácu, s ktorou som súťažil v Stredoškolskej odbornej činnosti v odbore zdravotníctvo. Vyhral som s ňou školské, regionálne a aj krajské kolo. Na celoslovenskom kole som získal za svoju prácu Zvláštne ocenenie. Podstatnú časť informácií z tejto práce nájdete na tejto web stránke a dúfam, že Vám informácie pomôžu.

Ak ste sa s GBS už stretli, ak ste ho prekonali, alebo ak máte záujem o problematiku a potrebuje pomoc, skontaktujte sa so mnou (e-mail) a ja Vám ochotne poskytnem ďaľšie informácie. Prajem všetkým príjemný deň a napíšte mi !

Chcem sa poďakovať všetkým čo mi neustále pomáhajú prekonávať dôsledky môjho ochorenia. Najväčšia vďaka patrí mojim rodičom, sestre, priateľke, doktorom, sestričkám, priateľom a ďaľším - je ich veľa, radšej ich ani nevymenujem aby som niekoho neurazil :).

Ď A K U J E M

Váš Peťo

Vložiť príspevok do Knihy návštev

Správa

*Povinné polia

David 17.6.2014 18:04:55

pro Olgu : Ahoj mne ji diagnostikovali lumbalní punkcí kde jsou bílkoviny a to je spatne a jeste EMG

Vlasto 28.5.2014 01:05:57

Podla mna na vine bude ockovanie, ved hlinik ortut su neurotoxicke

Majka 3.5.2014 12:33:40

Ahoj Peto, volam sa Maja, mam 34 rokov a v 2011 roku mi na neurologii diagnostikovali GBS. (Odvtedy som na plnom invalidnom dochodku) S mojou maminkou to zvladame tazko, ale aspon som uz nie na invalidnom voziku, chodime stale po lekarskych kontrolach, kazdy den musim cvicit, ist na prechadzky, jest tabletky, kortikoidy - Prednison, Lyriku, rehabilitaciu. Lezala som aj v Narodnom rehabil. centre v Kovacovej, kde ma sice dostali na nohy o choditko a francuzske barly, ale psychika mi tam padla uplne na bod mrazu. Na tvojej web stranke som sa docitala o terapii aj o stimulacnej masazi to je aka prosim ta lebo moja rehabilitacna sestricka o takej masazi nepocula nie je to nahodou reflexna? Alebo nejaka z Vojtovej metody? Co si myslis o Thajskej masazi? Tuto thajsku mi odporucila moja neurologicka. Nemozem ani na liecbu termalnou vodou, lebo mam aj psychiatricku diagnozu a to by mi velmi skodilo. Ale tie masaze vraj mozem, plus chodim teraz na virivku a cvicenie. Mam problem tiez najst si kamaratov ked maminka sa o mna musi starat celych 24 hodin, lebo hocikedy mi zostane zle aj na ulici, mozno je to z Tetanickeho syndromu aj ten mam. Na nete som hladala nejaku organizaciu s ochorenim GBS a nic len tvoju stranku a ine len infor.stranky. Je vobec nieco taketo na Slovensku?

Oľga 16.4.2014 09:33:08

Dobrý deň, ako sa dá táto choroba diagnostikovať ?

Katarína 11.4.2014 12:19:50

Dobrý deň! Chcela by som sa spýtať,či sa Vám táto choroba neprejavovala ako znecitlivenie pokožky a silné pálenie pri tom-ja to pociťujem na ľavej strane, v oblasti lopatky, najviac sa mi to stáva pri pracovnom nasadení. Ďakujem.

Jana 5.4.2014 23:45:52

Dobrý deň,Peter,dnes som si v televízii pozrela reláciu o GBS.V roku 1983 som aj ja prekonala túto chorobu,bolo to veľmi ťažké,ale od tej doby som zažila aj veľa krásneho,tento program mi pripomenul a vrátil vzpomienky.Prajem Vám veľa zdravia a veľa dobrých ľudí oklolo Vás. Ďakujem Vám za Váš záujem a pomoc druhým ľuďom s touto chorobou.

olga www 5.4.2014 11:00:55

dobry den prajem ,dnes som si sadla na bycigel a pustím si tv...n stv2 a čo nevidím Vás na bycigli ...dakujem ,že dáváte informácie ....dnes cestuje,ale určite vám napíšem moj príbeh ...dakujem moc ste ma povzbudili ..len škoda neskoro som to zapla ..olga.....dávám opakovane moju emil.adresu ale nedarí sa miprihlasit ...respektive odoslat správu

Maja 4.4.2014 09:02:28

Dobrý deň, ďakujem Alenke za správu o televíznej relácii o GBS. Určite ju budeme zajtra mnohí sledovať. Prajem všetkým veľa zdravia.

alena 2.4.2014 10:25:07

dobry den vam vsetkym.dokument o GBS bude v sobotu o 10.20 na STV2 v relacii CESTA.s nazvom postrach menom GBs.krasny slnecny den s úsmevom zelam.

Zuzana 28.3.2014 17:32:49

Dobrý deň, Ivetka. Prečítala som si Váš príspevok a som z neho trochu vedľa. Prečo bol Váš brat hospitalizovaný na infekčnom oddelení ? Veď GBS je neurologická diagnóza. Ako ho tam liečili? A potom ten kolotoč okolo liečenia. Nechápem :-(. Ja som mala potom asi ozaj veľké šťastie na lekárov. Neviem nič o výnimke, čo sa týka liečenia v NRC. Z neurologického oddelenia ma preložili na rehabilitačné a moja ošetrujúca lekárka podala žiadosť na liečenie do NRC. Manžel to poslal do mojej poisťovne D...ra a za mesiac som dostala odpoveď, že liečenie je schválené. Je pravda, že na pobyt som si počkala trochu dlhšie, ale to je pri tom množstve žiadosti relatívne "v poriadku". Čo sa týka, samotného liečenia, počas môjho pobytu tam bolo viac pacientov z GBS, takže nechápem tú odpoveď. A čo sa týka liečenia, neviem ako by som to napísala, aby sa niekto necítil dotknutý. V NRC robia zázraky z ľuďmi, ktorí sú po havariach a úrazoch, táto choroba chce čas. A predovšetkým musí chcieť brat. Musí veľa, veľa cvičiť a chcieť to predovšetkým sám. V NRC sú fantastickí fyzioterapeuti, ale všetko ostatné je veľmi ubíjajúce. Bola to pre má z psychického hľadiska veľmi dlhá a ťažká doba. Ak by som sa mala rozhodnúť druhýkrát, tak určite nie do NRC. Ale je to na Vás. Tak Vám držím palce. Určite sa to bude pomaly , veľmi pomaly zlepšovať. Všetko chce svoj čas. A dobre sa rozhodnite.

alena 19.3.2014 10:10:39

dobry den.tak o dva tyzdne v sobotu bude ten dokument oGBS na STV2,ak dotoho nieco nepride.dam vam este v cas vediet,ked to bude naisto vysielane.krasny den vsetkym s úsmevom.

Maja 17.3.2014 08:06:10

Dobrý deň, poprosím Alenku i ostatných, ak sa dozviete termín vysielania relácie o GBS, dajte nám prosím vedieť. Prajem veľa zdravia všetkým pacientom s GBS aj ich rodinám.

alena 16.3.2014 11:56:15

a este teraz niekedy v aprili bude na RTVS2Dokument z lekarskehohladiska o GBS.

alena 16.3.2014 11:53:50

dobry den Ivetka.nedjte sa odradit ani poistovnou ani lekarmi bojujte,odvolavajte sa dookola az kym to nevide.najdolezitejsia liecba je cvicenie,rehabilitacie,len to ho postavy na nohy.viem to podla seba mna tiez tak isto osmietali dat do kovacovej aj poistovna mi to dvakrát zamietla a to bezdovodne.ink v týchto pociatkoch by mu velmi pomohla hyperbaricka komora co,ale musite sami platit.vinikajuca vec je aj liecba plazmageneratorom.cim skor ti lepsie az nvznika atrofia svalo sliach.a psychicky ho podporujte donekonecna aj to lieci vzdy je nadej.vela úspechov v liecbe s úsmevom na tvari a vsrdci.ma sancu nech sa jej chopi a nepusti.

Iveta 3.3.2014 09:50:14

Dobrý deň všetkým, chcem poprosiť o radu. Môjho brata - 51 r. , prepustili z infekčného oddelenia v Lučenci pred dvomi týždňami do domáceho liečenia s diagnózou GBS. Hospitalizovali ho 21. decembra, mal strašné bolesti, dostal silný zápal pľúc, bol v umelom spánku, po prebudení mal strašné halucinácie. Nikdy predtým sme o tejto chorobe nič nepočuli. Prepustili ho domov, dali mu chodítko. Brat urobí tak 4-5 krokov a viac nevládze, snaží sa. Každý druhý deň k nemu chodí na 20 min. domov rehabilitačná sestra. Veľkú nádej sme vkladali do liečenia v NRC Kováčová. Počas pobytu v nemocnici ho lekári utešovali tým, že nemusí mať obavy, že pôjde do Kováčovej a tam ho postavia na nohy. V prepúšťacej správe má doporučenie na rehabilitačnú liečbu v NRC Kováčová - riešenie cestou obvodného lekára. Obvodnú lekárku sme museli doslova uprosiť aby návrh na RHB ličbu v NRC vypísala. Potom nás poslala s tlačivom za neurológom, ktorý mal toto tlačivo podpísať a poslať ho do poisťovne. Na naše veľké prekvapenie doktor povedal, že on to nepodpíše, že GBS sa v NRC nelieči. Odvolávali sme sa na prepúšťaciu správu, ako aj na samotný zdravotný stav brata, že on nevie chodiť, je paralyzovaný a že on jednoducho tú rehabilitáciu potrebuje. Potom niekam pred nami telefonoval - vraj primárke do Kováčovej, ktorá mu vraj povedala, že v NRC GBS nie je indikovaný, že si máme dať žiadosť ministerke zdravotníctva o výnimku. Zároveň ale vraj povedala, že indikovaní pacienti čakajú na liečbu niekedy aj rok, takže momentálne pacientov s výnimkami ani neprijímajú. Pomaly sme sa s touto situáciou začali zmierovať - že jednoducho z NRC nič nebude a musíme hľadať iné riešenia. Včera som objavila túto stránku a prekvapilo ma že, Zuzka a Dodo píšu o 9 týždňovom pobyte v NRC. Prosím Vás môžete mi napísať, kedy ste v NRC v Kováčovej boli a či ste mali nejakú výnimku? Brat predtým športoval, pracoval - je baník, na ťažké podmienky je zvyknutý, ale momentálne sa nevie celkom dobre psychicky vyrovnať s tým, že nechodí, preto ho celá rodina podporujeme a chceme mu čo najviac pomôcť. Bola by som rada a vďačná, ak by som sa dozvedela, či sa dá do NRC dostať normálnym spôsobom a či konanie neurológa bolo správne, keď mu odmietol návrh na RHB podpísať. Dnes podám písomnú žiadosť do VšZP o výnimku a uvidím či, ako a kedy budú na ňu reagovať. Ďakujem.

Iveta 3.3.2014 09:26:25

Dobrý

alena 17.1.2014 00:00:00

krasne popoludnie zelam vsetkym s úsmevom.ked som pred dvoma dnami nasla tuto stranku nedalo sa mi prestat citat vase pribrhy a skusenosti s touto chorobou.ako by som opisala moje pocity......bola som neskutocne stastna,ze sa da dostat z tejto nie lahkej choroby.ale aj zamyslena nad tym,preco v mojom pripade mi nik nepomohol a vsetci ma len pochovavali.fakt nikto v nemocnici o takejto chorobe nic nevedel............no nic,aj tak som sa nedala a momentalne zijem krasny zivot aj s touto chorobou.proste milujem moj zivot a vsetko v nom a hlavne vzdy s úsmevom na tvary a v srdci a pokojom v dusi.a zijem ho naplno aj napriek velkej imobilite.mam za sebou velmi podobny pribeh ako autor tejto stranky Pan.PETER.chcem sa s vami podelit o ten moj a mozno pomoct co pomohlo mne.v jedno krasne letne rano 16.6.2010 som sa zobudila ako obvikle.v tu noc u mna pespala kmaratka co bolo mojim velkym stastim a vlastne mi tak aj zchranila zivot.velka vdaka Miriam.som vstala a isla urobit ranajky zrazu mi zcali trpnut nohy sadla som do kresla zrazu mi trpli aj ruky bola to jedna jedina minúta a bola som ako ja hovorim s úsmevom tvrda,len hlava mi ostala normalne fungovat.v tej chvili sa mi v priebehu jednej minuty uple zmenil zivot.skrikla som na Miriam nemozem sa pohnut ona,ze nerob srandy ved si pred chvilou chodila normalne.volaj sanitku.rychla ma vzala do nemocnice a zacal kolotoc vysetreni.cely den do neskorého popoludnia som lezala na chodbe jis neurologii a nik mi nevedel povedat co mi je co sa vlastne stalo.vecer okolo 18tej ma dali konecne do postele,kde asi za hodinu mi zacalo odchadzat dychanie az som prestala dychat uplne okamzite ma intubovali rychli prevoz na aro kde mi urobili tracheostomiu.druhy den som sa prebrala a bolo mi ako by som bola v inom svete halucinacie na stenách som videla bezat film o afrike z jednym anielom ktory bol ochrancom zivota.potom personal ako ma chce otravit a obliat kyselinou.rozne obrazce v tvare stromou atd...na treti den prisli znamy ma pozriet aj Miriam a ked odchadzali len som zapocula videl si aku ma dieru v krku.kedze som nehybala rukami nedalo sa mi dat presvedcit,ze je to pravda a kedze som nerozpravala nedalo sa mi ani opytat sa na to sestry.cely mesiac na are som rozmyslala aku dieru mam v krku.po tyzdni zacal ku mne chodit fyzioterapeut cvicit prve dni ani naznak pohybu az potom pomaly po centimetry som zcala dvihat ruky.nohy vsak vôbec ani telo som necitila,ze je moje.za mesiac mi vytahovali 4krat likvor stale nevedeli co mi je.najskor mysleli ze kliest encefalitida.po mesiaci ma odpojili z umeleho dychania a previezli na jis nervove presiel dalsi mesiac opet preklad na nervove odd.tam mi vybrali hadicu z krku a vtedy som pochopila Miriamine slova diera v krku.po 4dnoch sa mi diera zahojila akoby zázrakom a zacala som pomaly rozpravat juj to bolo radosti konecne mi rozumeli co chcem co potrebujem...po tretom mesiaci ma prelozili na LDCH.a tam som si zacala davat kazdy tyzden ciele.su smiesne,ale pomohly.prekladala som arasidove chrumky z miesta na ine po celom stoliku potom ovocie a takto som cvicila jemnu motoriku ruk pretoze ruky som uz zvihla tak na uroven hlavy ale prsty som neohla nedokazala ovladnut co mam aj dodnes.z kazdeho môjho uspechu som mala obrovsku radost.po troch mesiacoch na LDCH som musela odist.otazka ale kam...domov som nemohla nemal sa kto omna postarat.jedina moznost ustav.najtazsia chvila nastala ked mi soc.sestra prisla povedat,ze musim do ustavu,ale co bolo naj ked vyslovila Alena ty uz v zivote nebudes chodit a necakaj ze tu budes este bohvieako dlho zit.pozajtra odchadzas do tur.teplic do ustavu.a ja jej nato co si povedala ja budem chodit a bude a bude az so sa rozplakala prvy a posledny krat pre tuto chorobu.konecne som sa aj dozvedela co sa mi vlastne stalo aku mam diagnozu zevraj virusovy zapal do miechy s prechodenej chripky.ale dnes viem ze je to GBS.na druhy den som dostala svoj vlastny invalidny vozik a velmi som tuzila si sadnut don.na velke prosby vrchnej sestry Vierky uzasny clovek mi dovolila don sadnut.sedela som prvy krat popolroku lezania.to bolo radosti opet,len ten pocit akoby som sedela vo vzduchu a nie na pevnom povrchu,ale aj to casom pominulo a na treti den uz v tur.tepliciach som sedela v parku uzas,dalsi moj ciel naucit sa nanom chodit.kedze prsty neohnem bolo to o to tazsie,ale sledovala som ludi okolo na voziku a za dva dni som ficala ako pomaly Fitipaldy hiiiii.bolo mi ale hrozne a taku negativnu energiu som v tom ustave citila a chcela som ist domou.mala som jedneho dobrého kamarata a myslela som,ze by sme to spolu zvladlia dokazali zit,ze by sa on omna staral.tak aj bolo po tyzdni si ma prisiel zobrat a doviedol ku mne domou.dalsi hroza nebol schopny sa vôbec o mna postarat a z Tur.teplic som si doniesla dekubity ktore mi pre nedostatocnu starostlivost zozrali skoro cely zadok.pomahala mi suseda ku ktorej zacal chodit pit a ja som ostavala sama doma.na Silvestra v2010 prisiel moj brat a ked ma zbadal myslel,ze uz zomieram.chcel ma zobrat do nemocnice a ked ma siel zdvihnut do vozika vyrazil mi dych zavolal rychlu sanitku vzala ma na interne s výsledkom,ze je vsetko v poriadku.ale moj uzasny milujuci brat chcel,aby ma nechali v nemocnici.to vsak neslo,ale pani doktorka si to nanom vsimla,ze je zufaly,tak pristupila na to ze ma hospitalizuje.ked chirurg videl moje dekubity prestal dychat a dal mi,len jednu otazku ci sa nebojim,ze zomriem.a ja mu na to NIE svedomie mam ciste,ale ja sa tam nechystam.po tyzdni na intrnom ma prelozili opet na LDCH kde ma uz vsetci poznali.po troch tyzdnoch opet na vyber ustav uz som vsak suhlasila,lebo som si uvedomila,ze to inak nejde.tak koncom januara2011 som uz zacala zit v ustave.bol tam jeden uzasny clovek vrchna sestra Janka slniecko pre vsetkych.dni nového roku ubiehali a ja som chcela zit normalnejsie nie len v postely.co bola velmi tazka cesta za stastim,ale vdaka mojej cielavedomej az bojovej povahe ist za svojim cielom a usmevu som to dosiaha napriek stalim zabranam od sestier preco nemozem sediet,nemozem ist von som im oponovala.a to mi asi urcite zachranilo zivot cerstvy vzduch,prechadzky priatelia a hlavne moje stale pozitivne myslenie a usmev na tvary.v aprili na moje narodeniny mi prislo zle na odpadnutie az vidiny som mala.zobrala ma sanitka na interne a zistili,ze mam vysoku anemiu dostala som velke mnozstvo novej krvy.o mesiac sa to zopakovalo a ked v tom roku uz som bol piaty krat na krv sa stala dalsia neprijemnost.sestry na internom ma tak natahovali az mi vyklbili bedrovy klb.a to som nato prisla nahodne ked ma prelozili po dvoch dnoch na LDCH bolo to na velky piatok cez velku noc som dostala velke bolesti brucha,tak moj brat prisiel do nemocnicce aby siel somnou na chirurgiu,lebo sestra z LDCH nemohla nechat ostatných pacientou,len tak bez dozoru.urobili rongen a zistili,ze mam celu bedrovu kost vonku cez dekubit.co nato povedat...na druhy den zmizli vsetky papiere aj rengenove snimky.nebolo toho kto to urobil.rok 2011 bol pre mna tym njtazsim,uz som mala aj pocit,ze odchadzam uplne, zomriem.ale stale som bojovala a nevzdavala sa nadeje na krasny zivot.na Silvestra 2011 som mala taky zvlastny pocit,ze novy rok ktory pride bude lepsi a pokrocim vpred.aj tak bolo od prvého dna nového roku som sa tak skvelo citila akoby mi pribudalo sil zrazu ma prestavalo boliet telo a zabudala som na bolest.v auguste moj milujuci brat robil jednemu panovy sanitu.bol to vlmi studovany a mudry clovek.ked mu moj brat zacal o mne rozpravat hned navrhol ludi ktory by mi mohli pomoct.a tak sa zacala moja cesta k uzdravovaniu.zasla som do jedneho súkromného zdrvotneho timu a objednala som sa na vystrenie L.I.F.E.systemom.po dvoch tyzdnoch som ho absolvovala a zistili mi dost parazitou v tele ktore vlastne zapricinuju vsetky nase choroby.potvrdil sa aj virus v mieche.princip tejto liecby je v tom,ze dokaze znicit vyhubit vsetky parazity v tele cloveka ktore sposobuju nase ochorenia.filozofia liecby je prist na pricinu,vznik choroby a nie riesit vzniknutu chorobu uz problem co je filozofia klasickej medicíny.tieto parazity sa vyhubuju liecbou plazmageneratora.je to bezbolestna liecba.ukrutne ma bolievala hlava a prislo sa nato,ze na nervových ukonceniach na lavej strane mozgu mam usadeny parazit motolicu psiu a ta mi sposobovala tie ukrutne bolesti.po dvoch tyzdnoch liecby ma hlava akoby zázrakom prestala boliet.dodnes neviem co je bolest hlavy ani pri zmene pocasia a to mam dost nizky tlak.dalsou potesujucou spravou bolo,ze tak za styri mesiace liecby by som mohla pocitit,ze sa postavim.nemam ruzove okuliare,ale verim vo svoje vnutorne pocity a tak ma tato sprava neopisatelne utesila.cakala som tyzdne co sa bude diat a ono to fakt po styroch mesiacoch fakt prislo.na vianoce 2012 som zacala citit cele telo,aj nohy.zacala som mat lepsiu hybnost v rukach citila som sa plna energie a sily.a co bol najkrajsi pocit,ze som chcela neustale vstat z vozika a ist nieco robit.rok 2013 bol premna tym najkrajsim v zivote nielen ze mi bolo coraz lepsie,ale som cez internet spoznala muza,ktory ma zacal milovat,taku aka som aj z mojou chorobou.neustale tyzden co tyzden za mnou chodieval do ustavu a daval mi svoju lasku a nabijal ma pozitívnou energiou.jeden uzasny moc milujuci,obetavy trpezlivy clovek.v lete 2013 si ma z ustavu vzal do svojej opatery k nemu domov,kde zije z mamou.tiez zlaty covek,ktory mi moc pomaha.mam prinom pocit,ze ma v zivote nik tak nemiloval,ako on.co ma takisto moc posilnuje a dodava pozitivnu energiu a ten krasny pocit niekoho milovat a robit ho stastnym.keby mohol zniesol by mi aj modre z neba.tym,ze zijem teraz v inom meste mam aj iných doktorov.o ktorých mozem povedat,ze mi moc pomohli zatial.som momentalne po piatich operáciách plastiky po dekubitoch a vyexovany bedrovy klb.teraz je predomnou operacia umeleho klbu.a potom uz konecne dufam,ze pojdem do Kovacovej a zacnem naplno rehabilitovat.kedze doteraz koli vyklbeniu a dekubitom a zamietnutiu Kovacovej v soc poistovni v pociatkoch ochorenia nebolo mozne. na toto ochorenie GBS jedinym liekom je cvicenie,cvicenie,ciel,pozitivne mysliet usmev musi byt,posilnovat imunitu.juj tak moc sa uz tesim.na zaciatku tochto roka mam znova taky uzasny a silny pocit,ze dosiahnem opet velkych pokrokov.za seba mozem povedat co mne pomohlo najviac moja velka chut bojovat s pozitivnym myslenim a umevom a nikdy,nikdy sa nevzdat verit stale verit sam sebe milovat vsetkych aj tych ktory vam nedavaju sancu.vy ste dolezity a vase pozitivne myslenie.mat ten svoj vysneni ciel aj keby to malo byt az do konca zivota,len sen.aj vtedy aj keby sa nesplnil si budem moct povedat zomieram ako vitaz ktory veril a nie ako zbabelec bez ciela.dlsia liecba ktora mi moc pomohla je plazmagenerator,L.I.F.E.system cisti chrbticu a priestory medzi stavcamy zanesene od mikroorganizmou,ktore spustaju chorobu.bioinformacne pripravky na posilnenie organov a imunity.detoxikacna dieta raz do roka.a pitny rezim dodrziavat kazdy den robi zazraky hned na lacno vypit 1liter a cez den este 3litre,len cistej vody.a vlaknina psylium,aby creva boly vzdy ciste v nich sa uklada najviac prvotných priznakov chorob.a dolezite milovat sa sam seba taky aky som a rozdavat radost,lasku vôkol seba a vrati sa vam to stonasobne a bude vas zivot krasny aj napriek GBS.kto dava mojim ustam usmev zivy moje srdce.posielam usmev vam vsetkym a zite vo viere vitaza.majte krasny nielen vikend,ale aj vas cely zivot.ALENA.

Peter www 16.1.2014 00:00:00

Alenka, nie, podla mna nepomahaju :). Hlavne treba užívať bežné vitamíny E, C, B najma B6 a B12. Pozdravuje Peto autor gbs.sk

alena 15.1.2014 00:00:00

dobry vecer chcem sa opytat ci vitaminy milgamma N pomahaju pri liecbe GBS.dkujem

Zuzana 5.1.2014 00:00:00

Odpoveď

Zuzana 5.1.2014 00:00:00

Dodo, ďakujem ti veľmi pekne, že si si našiel čas a napísal mi taký povzbudzujúci list.Čas o trochu pokročil a ja už tiež mám za sebou 9 týždňový pobyt v NRC. Tiež som relatívne celkom dobre pokročila.Z NRC som v podstate odchádzala už bez palice, ale. To ale. Tie plechové nohy a ruky zostali.Niekedy mám pocit, že ešte viac ako na začiatku.Ale ako píšeš to chce čas. Tak budem čakať, pozitívne myslieť a cvičiť. Tak ešte raz ti veľmi pekne ďakujem.

Dodo 25.12.2013 00:00:00

ahoj zuzana - Ja som dostal tu chorobu v aprili 2010 a stale nie som v 100% fit, ale je to individualne u kazdeho kto to prekonal. cital som ze si este nebola v NRC tak ak sa tam dostanes tak uvidis sama ako sa to zlepsi. Ja som bol tam od septembra do novembra cize 9 tyzdnov a velmi mi to pomohlo. Cize mi to trvalo nieco cez 4 mesiace co som sa dostal do NRC ka.Isiel som tam s dvoma francuzkymi barlami a koncil som s jednou pomocnom palicou. cize super pokrok. Este ti chcem povedat ako som dostal tu chorobu. Bolo to z crevnej chripky - spustac choroby - po crevnej chripke to bolo celkom v pohode ale potom to zacalo, brnenie po celom tele. Kazdym dnom sa to zhorsovalo az kym som nemohol poriadne chodit az potom som sa dostal na neurologicke vysetrenie kde mi diagnostikovali GB syndrom. Prvych 10 dni som bol na JIS ke v Presove a potom ma na dalsich 19 dni dali na neurologicke oddelenie a hned nato som siel na 14 dni na rehabilitacne stredisko do Oazy - sukromne rehabilitacne stredisko. Dalej som rehabilitoval ambulantne. A tak to pokracovalo az kym som sa nedostal do NRC ka a stravil tam ako som uz spominal 9 tyzdnov. Dalej som pokracoval v rehabilitacii ambulantne az kym som sa zase nedostal na liecenie ale bolo to uz len 4 tyzdne v kovacovej ale uz nie v NRC ku. Potom to uz bolo len ambulantne pokym mi to preplacala poistovna. Dalej to uz bolo len cvicenie doma. A tak cvicim uz len doma a zlepsuje sa to velmi velmi pomalicky ale hlavne ze sa to zlepsuje. Kazdy polrok chodim k neurologovi na vysetrenie. Ale mam radu - musis pozitivne mysliet a hlavne cvicit to je velmi dolezite. Mne ostali este slabsie - spicky a päty. Ale sa to pomalilinky zlepsuje. Ked sa pozriem dozadu ako som bol na tom v aprily 2010 tak sa na tom uz len pousmejem, zlepsilo sa to min o 95%. tak nezufaj vsetko bude dobre len treba poriadne cvicit a vysledky sa urcite dostavia. Maj sa pekne a keby si mala neake otazky tak pokojne mi napis. S pozdravom Dodo

Peter Bruder 18.12.2013 00:00:00

Dobry den prajem. Urcite nie s radostou pisem, ale chcem Vam napisat pribeh mojho otca ktory od zaciatku septembra je s GBS na marodke. S otcom som prvy septembrovy vikend stravil na CP v Ruzinovskej pohotovosti, kam sme leteli s vysokym tlakom. Po hodinach cakania nas dva dni po sebe poslali domov z magneziom na vysoky tlak. To ze bol strpnuty(nohy,jazyk, tvar, ruky) to absolutne nikoho nezaujimalo. Dostal odporucenie navstevit neurologa u Milosrdnych v Ba. Kde ho v monente prijali a zacali liecit na vysoky tlak. Bol tam presne pat dni, a zo dna na den to s nim islo dole vodou. Mal mladeho osetrujuceho lekara, ktory sa velmi snazil a hladal moznosti a diagnozi. Poslal ho aj na interne vysetrenie do statnej, kde sa tiez nic vazne nenaslo. Otec zo dna na den odchadzal, nechodil, nohy ho uz nedrzali, mimika tvare odchadzala uplne, jednoducho nam otec umieral pred ocami, a nikto netusil co sa s nim deje. Po rozhovore s primarkou interneho oddelenia sme sa dozvedeli ze moj otec je simulant a velmi sa opusta( pritom moj otec je aktivny 50nik, ktory sportuje, posiluje a cely zivot tazko fyzicky pracuje). Po tejto informaci sme aj s mamou a sestrou velmi smutne opustali priestory nemocnice a rozpravali o tom ze tatko odchadza a nemozem ho nechat v tejto nemocnici. V tom som oslovil mojho kamarata Mudr. Zoltana Goldenberga z neurologie v statnej nemocnici a prisli sme k nemu a poprosili o pomoc. Velmi ochotne nas vypocul a hned bolo na nom vidiet ze ho nieco napadlo. V tom momente sadol do auta a vybavil ze ho moze ist on osobne vysetrit do nemocnice k Milosrdnym. Za par hodin mi volal ze je to GBS a vybavuje prevoz k nemu na oddelenie. Hned v tom som volal tatkovi ze uz vsetko bude dobre a je v dobrych rukach a vsetko dobre dopadne. Hned vecer uz v statnej mu bolo spravene EMG vysetrenie na ktore moj kamarat Mudr. Goldenberg dozeral, samozrejme ze moj otec uz bol v tak zlom stave ze si to absolutne nepamata a vie to iba z doktorovho rozpravania. Po vysetreni bol presunuty na JIS kde mal v momente nasadenu liecbu 14timi infuziami denne, nazov bol tusim flavogamma. Po nasadeni infuzii boli dva dni kriticke, pretoze choroba ma velmi agresovne priebeh a v tele prakticky zacala chemicka vojna. Toto bolo v piatok trinasteho septembra 2013. V sobotu vyzaral ako po boji, ale bol silny a chcel bojovat. V nedelu sme prisli a chemicky boj vrcholil, bol som neuveritelne stastny ze pri tejto strasnej chorobe nezabudol na moje narodeniny a pogratuloval mi, ako darcek som dostal to ze jeho nohy a ruky neboli az take ladove ako po ine dni. V noci na pondelok si prezil peklo, videl mrtvych, cudne veci, myslel si ze je koniec, rano dokonca volal mojej mamine. Chcel ju posledny krat pozdravit a pocut, myslel si ze nedozije dna. Hned po tom mi volal doktor a hovoril mi ze rano bolo tazke ale jeho stav sa zlepsuje, koncatiny sa mu zacali prekrvovat. Dostal lieky na ukludnenie a tlak a zaludok a pecen a tak dalej. Dalsie rano sa zacal dalsi boj, rehabka. Znova sa ucit chodit, rozpravat proste bojovat sam zo sebou. Za jeho skvelu rehabilitaciu moze Mudr. Helenka Farska ktora s nim kazdy den cvicila, najtazsie cvicenie bolo naucit mimiku tvare, videl som to niekolko krat a poviem Vam ze na to aby pohol ustami musel zatat cele telo. Ale zo dna na den robil obrovske pokroky, raz ma privital na chodbe JIS na takom chodiacom pristroji, ale poviem Vam bolo to neuveritelne, moj otec ktoremu ostavalo par minut zivota znovu chodil;))) Na JIS ostal dva tyzdne a robil tam obrovskr pokroky, vratil sa mu cuch aj chut, citil chut jedla. Bol som velmi stastny ked po tychto tazkych dnoch som ho mohol zobrat domov kam odkracal uz len s pomocou dvoch francuzkych barliach. Hned na to zacala dalsia etapa a to bolo dochadzat na rehanilitaciu do statnej nemocnice. Musim vsak povedat ze p. Farska bola skvela a bojovala spolu s mojim otcom, kedze som kazdy den chodil s nim musim povedat ze medzi nami vzniklo velmi pekne puto a moj tatko bol potom oblubenec na rehabilitacii. K jeho skvelej rehabilitacii pomohlo aj to ze doma kazdy den usilovne cvicil a bojoval. Koncom novembra skoncil s rehabilitaciami v statnej nemocnici. Prvy decembrovy tyzden sme mali kontrolne EMG vysetrenie ktore ukazalo pokrok, aj ked nohy ktore boli najviac postihnute su stale slabe. Teraz doma stale usilovne cvici a chcel by po novom roku sa vratit do prace a zacal dalsi boj so samim sebom a vyskusat sa plnohodnotne vratit do zivota. Tymto clankom by som sa chcel podakovat tejto stranke, ktora nam dala vela info o tejto zakernej chorobe. Urcite by som chcel podakovat osetrujucemu lekarovi u Milosrdnych a moje najvacsie dakujem patri Mudr. Goldenbergovi a Mudr. Farskej a celemu kolektivu Statnej nemocnice v Bratislave.

Zuzana 3.10.2013 00:00:00

Dobrý deň. Ja od júla bohužiaľ tiež patrím do klubu GBS. Kto to prekonal, vie veľmi dobre, ako táto choroba prevráti celý váš doterajší život. O tom vlastne nemusím písať, každý z vás kto si číta príspevky na tejto stránke sa už myslím s ňou stretol, či už ako pacient, alebo rodinný príslušník. Aj ja sa chcem poďakovať autorovi stránky, lebo len vďaka nemu som sa niečo o GBS mohla dozvedieť. Dovtedy som ani netušila, že niečo také existuje. Pri tom všetkom nešťastí, som mala aj veľké šťastie na ľudí okolo seba. Od lekárov po sestričky, spolupacientov až po celú moju rodinu, kolegov a známych. Lekári mi včas diagnostikovali GBS a nasadili liečbu plazmou, takže prejavy choroby neboli až také vážne, ako v niektorých prípadoch z vašich príspevkov. Sestričky ( až na pár výnimiek ) boli zlaté a aj vďaka ním som začala zavčasu cvičiť, čo mi veľmi pomohlo. Spolupacienti mi veľmi fandili a tešili sa z každého môjho kroku. Rodina, kolegyne a známi mi držali palce a mysleli na mňa a a tiež aj vďaka ním a pre nich som sa snažila myslieť pozitívne, čo je pri tejto chorobe veľmi potrebné. Takže aj prostredníctvom tejto stránky im ďakujem. Teraz momentálne po hospitalizácii a rehabilitáciach som PN a čakám na liečenie v NRC v Kováčovej. Bohužiaľ je to na dlho. A ja by som liečenie potrebovala čo najskôr. Ale to asi včetci. Cítim sa relatívne dobre. Chodiť som začala asi po troch, štyroch týždňoch. Chodím pomocou francúzskej barle. A pri dlhších prechádzkach mám aj chodítko. Ruky ma poslúchajú lepšie. Chcela by som sa však spýtať. Ak by mi vedel niekto poradiť, či už vy pán Polakovič, alebo niekto iný, kto GBS prekonal. Pýtala som sa aj lekárov, ale bohužiaľ som dostala odpoveď, že každý pacient prežíva túto chorobu inak. Vedel by mi niekto poradiť? Už som doma z nemocnice viac ako mesiac a mám pocit, že sa nič ani málinko nezlepšuje. Chodím síce, ale nohy mám ako protézy. Od členkov dole akoby ani nohy neboli moje. Aj ruky mi dosť trpnú, ale to by sa dalo vydržať. Doteraz som bola veľmi trpezlivá a optimisticky naladená, ale teraz sa niekedy pristihnem pri myšlienkach, že čo keď to tak zostane? A vtedy mi je veľmi smutno. Ja viem, po tom čo som si prečítala o všetkých tých osudoch z tejto stránky, môžem byť rada, že po dvoch mesiacoch ako tak chodím. Aj napriem tomu by som bola vďačná ak by mi niekto napísal, kto sa s týmto problémom bojoval, alebo sa s ním stretol. Takže, ešte raz všetkým veľké ďakujem.

Ajka 30.8.2013 00:00:00

Odporúčam prečistiť minerálnymi prípravkami na prírodnej báze celý organizmus hlavne bez akýchkolvek E-čok,prečistiť pečeň, dodržiavať eliminačnú diétu s vylúčením alergénov, lepku, laktózy, BKM, zvýšiť príjem silnejšieho vitamínu B a tiež výborná je MILGAMA N - vsilnejšíe E vit, tiež prírodný šípkový C vit, dlhodobo zastabilizovať organizmus, vynechávať všetky alergény a stravovat sa zdravou stravou - nahrádzať akéko=lvek chemické lieky prírodnými minerálmi, dá sa to. My sme tiež prežili na vlastnej koži, viem o čom hovorím,a pretože sa dieťaťu začalo dariť, prospievať, tak si takto zastabilizované dieťa ť rokov - pediatrička dovolila napísať správu - dieťa netrpí žiadnou alergiou ani závažnou chorobou, na súd - na posudky - a cez sociálku podsunúť deti na súd - cez súd a umiestniť deti do domova,s nariadením zrušiť eliminačnú diétu, matku zbaviť rodičovských práv a umiestniť ju v ústave na doživotie kontrolovať sociálkou, lebo trpí schizofréniou a je nebezpečná pre deti a deti v tom momente jej odobraťa umiestniť v domove, lebo matke sa podarilo zachrániť dieťa, ktoré lekárka v priebehu október január napchala 13 ATB na báze Laktózy - dieťa od narodenia alergia na BKM a mnoho potravinových a iných alergií a intolerancií. Dieťa malo nález na mozgu-upchatý kanál alergénmi - síce zabudlo istú časť, ktorú ako malé dirťa ovládalo, už sa pamať spať nevrátila, na dieťaťi súce nebolo spozorovateľné že niečo také prekonalo - vobec nemali zuby - paralýza...... týmto prístupom pod vedením super lekárov sa vyvinuli aj zúbky, začalo sa dieťaťu dariť, ale sociálna kuratela matku vláči po súdoch z týrania dieťaťa..... ukradnutím dieťaťa od matky - \"dnešná moda! - matku hrubo vinia-poplašné správy o nej sociálka šíri..., diétu zrušili, prísny zákaz matky k dieťaťu a dieťaťa k matke.....aj napriek tomu, že po náleze na mozgu a Magnetickej rezonancii a prekonanej paréze dieťa má do konca života používať eliminačnú diétu, na odporúčanie dietnych sestier a lekárov - sociálka túto zrušila a hrubo odmieta dieťa - dve ukradnuté deti sociálkou vrátiť matke. Deti ukradli zo zamknutej školy!!!!! Matka ničím netrpí, navštívila 25 erudovaných lekárov , má výpis z registra trestov, nemá žiadny príjem ani cent, nemá z čoho platiť výživné na deti, ktoré jej len tak z rozmaru sociálka na sposob Borovej ukradla....takto sociálka ničí rodinu, týra deti a matku...... a podvádza súdy - sociálka.....Ďakujem je to skutočný príbeh....

Rado Virgovic 29.7.2013 00:00:00

Dobry den, dakujem Vam za odpoved.Nastastie priebeh choroby mojho syna mozem povedat v porovnani s inymi pripadmi bol mierny. Pred hospitalizovanim mal problem vstat sam bez pomoci zo sedu alebo z lahu, teraz to uz dokaze. Lehari tvrdia, ze liecba zabrala. sam vidim , ze pohybovo je to ovela lepsie, aj ked tam stale badat obcas zakopnutie, ci namahavejsie statie. S takymto malym cloviecikom je obtiazne cvicit, ale snazime sa na fit lopte a hlavne sa ho snazime drzat v pohybe. Dakujem este raz za odpoved. Pekny den.

Radoslav Virgovič 25.7.2013 00:00:00

Dobry den, prikladam velky vyznam vymene skusenosti s ludmi, ktorym diagnostikovany BG syndrom. Mam syna a ma 1,5 roka a minuly tyzden bol hospitalizovany v nemocnici, diagnostikovali mu BG syndrom. Dna 23.7. sme boli prepusteny, stav sa zlepsuje, co ma vyrazne tesi, ale napriek tomu chcem mat co naviac informacii, co zabera ucine proti tejto chorobe. Teraz doberame liek na imunitu Isoprinosine a mame nasadenu polyvitaminaznu liecbu - vit. B, C a E + rehabilitacia. Je to postacujuce, ma niekto skusenosti s niecim inym, co mu pomaha, ci mohlo sa dostat do dobreho stavu? Skusal niekto alternativnu liecbu homeopatikmi? Este jedna otazka, ci niekto mal pri tejto chorobe aj velke bolesti ( u nas sa objavili asi 3 razy), neviem ich popisat, lebo 1,5 rocny syn nam to este nevie povedat.Dakujem za kazdu informaciu, ktoru mi poskytnete. Rado Virgovič

Peter Polakovic www 25.7.2013 00:00:00

Dobry den Rado, v prvom rade drzim palce! Ked Vasho synčeka prepustili z nemocnice znamena to že choroba už nie je aktívna. Netreba bojovať proti chorobe, len zlepšiť celkovo zdravie. Treba len cvičiť a cvičiť. Neuvádzate v akom stave je syn, zhoršilo sa mu fyzicky? Odporúčam navštíviť prípadne kúpele, pri veľmi zlom stave napr.aj ADELI centrum v Piešťanoch. Tie bolesti - to je možno len svalová únava, to mávam bežne, vtedy pomože asi len vydržať resp. preťahovať svalstvo.

Peter polakovic 15.4.2013 00:00:00

Ahojte vsetci! Mne alergologicka zakazala ockovanie, mozem brat len lieky na alergiu. Takisto mam zakazane dalsie ockovania.

Darina 31.5.2012 00:00:00

Ahoj Peter, posielam ti sľúbenú moju bakalársku prácu, úspešne som ukončila bakalárske štúdium. Možno sa dozvieš aj niečo nove....

Mirka 1.5.2012 00:00:00

Ahojte práve som s mojím synom 2-roky na neurologickej klinike na Kramároch,tiež ho postihol GBS,tak sa z toho teraz dostáva,našťastie toto ochorenie malo lahší priebeh,takže to zvláda naozaj bravúrne.Pomaly už chodí sám a dáva mi tolko energie,ako keby bol úplne zdravý.Chcem sa podakovať na informácie,ktoré si Peter poskytol.

ida 8.4.2012 00:00:00

Pozdravujem Vás Peter,chcem sa Vám aj ja poďakovať za Vašu úžasnú prácu,včera som len čírou náhodou natrafila na Vaśu prácu,veľmi ma to potešilo,už sú to 2 roky čo som chorobu prekonala,a len teraz som sa o nej dozvedela oveľa viac.Pacujem v rakusku a občas keď sa necítim celkom fit,chytí ma panika bojim sa zakaždým že sa to vracia.Ale mám stále pri sebe moje vitmíny-Milgamma N,tak zas si ju rychlo nasadim a myslim že mi veĺmi pomáha-ak nepoznáte,v lekárni si kúpte a vyskúšajte.Ešte raz Vás srdečne pozdravujem.(nevie či aj vy máte niekedy ten pocit zúfalstva,že sa to vracia?)

ida 7.4.2012 00:00:00

Dobrý večer všetkým.Mňa tiež tak náhle prepadla táto choroba.Práve na Veľkonočné sviatky pred dvoma rokmi,(r.2010).Nemala som nikdy predtým vážnejšie zdravotné problémy.Až zrazu v 53roku môjho života ma táto choroba doslova prikovala na nemoc.lôžko.Z ničoho nič mi začala trpnuť ľavá noha a na pravej ruke 3 prsty.Trpnutie,svalovica,o 2dni nemocnica,prestala som chodiť,nohy po stehná a ruky po lakte som mala ako zabetonované,plazmaferéza,infúzie a potom len cvičiť,uživam MILGAMA N,3krat denne.Teraz už len podľa potr.užívam.Pracujem,športujem,kto to nezažil nepochopý aké je to hrozné.Veľké ĎAKUJEM musím vysloviť mojim deťom, mame,celému personálu na neurológii a všetkým čo mi pomáhali dostať sa znova do normálnych koľají.Ktorý to práve prežívate,prajem Vám veľa síl,pozitívne myšlienky a všetko len to najlepšie, som tu už aj ja pre Vás ktorý ma budete potrebovať.

Magnolia 26.3.2012 00:00:00

Zdravím Vás Peter, prečítala som si na Vašej stránke toho veľa a je veľmi zaujímavá a hlavne pomáha ľudom, ktorý sa po prvykrát v živote stretnú s takouto chorobou a zrazu nevedia, čo majú robiť... ako sebe,alebo svojmu blízkemu pomôcť. Máte moje veľké ĎAKUJEME, ŽE NÁM VŠETKÝM TAKTO POMAHATE :-) Chcela by som Vás poprosiť o radu, môj syn prekonal tiež GBS, keď mal 3 roky. Jeho doktorka sa ma snaží každý rok presviedčať, aby som ho dala zaočkovať proti chrípke. Syn býva každý mesiac chorý, ale nie tak antibiotikovo, ale skôr len nádcha, kašeľ a pod., takže nemyslím si, že by potreboval očkovanie proti chrípke. Keď sme boli hospitalizovaní na neurologickom odd. tak všetci neurológovia mi zakázali dať syna očkovať doživotne proti chrípke. A teraz na mňa alergologička doslova tlačí, aby som ho dala tento rok v septembri zaočkovať, inak ma vraj nebude riešiť. Ale ja nechcem, keď sa bojím. Jeden z vedľajších účinkov očkovacej látky je aj GBS. Aký máte na to názor Vy? Ďakujem za názor :-)

Darina www 21.2.2012 00:00:00

Ahoj Peter, ďakujem za tvoju prácu, prajem ti ešte veľa síl na každý deň.

zuzana 20.2.2012 00:00:00

dobrý večer, s GB syndrómom sme sa nikdy nestretli. minulý týždeň ho diagnostikovali mojej mamine.v pondelok večer(13.2) je začali tŕpnuť nohy , v utorok mala problém s chôdzou a už mala pocit, že má aj ruky stiahnuté gumou.ešte ako tak mohla prejsť.zavolali sme RZP,po vyšetreniach na CP ju previezli na JIS v Ružinove. v stredu jej robili lumbálku a večer mala nasadenú prvú dávku gamaglobulínu.momentálne sa cíti veľmi zle.pýtala som sa,či by mohla mať antidekubitný matrac s kompresorom,aby sme zabránili preležaninám(nedoporučili nám ho) maté niekto skúsenosti,či je možné pri GBS použiť takýto matrac? liečba gamaglobulínom trvala 5 dní.zaujímalo by ma,aké lieky alebo vitamíny sa podávajú? mamina má problém s tlakom(vysoký a arytmiu)pridružila sa aj nejaká infekcia a berie i.v. biseptol od ktorého ju bolí žalúdok. vyzerá to všetko veľmi komplikovane.modlíme sa,aby sa z toho čo najkôr dostala!

Darina www 19.2.2012 00:00:00

Ahoj Peter, pýtam sa iba preto, lebo píšem bakalársku prácu o GBS a informácie, ktoré som tu našla by som chcela uviesť vo svojej práci. Použil si pri ich písaní aj nejakú knižnú literatúru? Ak áno akú?

Peter www 19.2.2012 00:00:00

Ahoj Darinka, nech sa paci, tu je cela moja SOČka, na strane 62 je pouzita literatúra. http://www.gbs.sk/domain/gb/files//guillan_barreho _syndrom.doc Som moc rád že táto stránka ti trochu pomôže, budem rád ak by si mi poslala tvoju bakalárku na mailik, ak si na mňa spomenieš ... som zvedavý či sa nedozviem niečo nové.

Peter Polakovič www 8.2.2012 00:00:00

Ahoj Darina, autorom článkov som ja.

Darina 6.2.2012 00:00:00

Dobrý deň, chcela by som vedieť kto je autorom článkov na vašej stránke

V.kuzmova 29.1.2012 00:00:00

dekuji za odpoved,byla jsem u doktora infek.ten mi dal antib.ale aj on krouti hlavou nad mym stavem a priklani se zase vice k poliradik.a chce abych si nechala udelat v marci znova lum.pun.za jak dlouho po lumb.pun.se muže delat dalsi.me delali v decemb.už nevim co mam delat bolesti ma stale až do stehen a chodit jen po rovine a kratke useky.je to hrozne a trva to už sedum mesicu bez zlepseni.

Autodiely www 20.1.2012 00:00:00

príspevok: Dobrý deň, máte peknú stránku. Ponúkame Vám výmenu spätných odkazov s našou stránkou http://www.autoservis-pneuservis-nahradnediely.sk prípadne môžete využiť nákup lacných autodielov v našom eshope. Všetko dobré.

Vratislav 21.12.2011 00:00:00

Zdravím Vás! Je ode mne nebetyčnou drzostí pokoušet se takhle na dálku o diagnosu, ale ve Vašem případě to skutečně spíš vypadá na tu boreliosu. Specielně poté, co byl u Vás test na borelii positivní. Otázka očkování; veškeré očkování je dosud účinné pouze proti klíšťové encefalitidě. Proti borelii zatím účinná vakcina neexistuje. Je to proto, že borelie je příliš mnohotvárná potvora. Dosud se nenalezla metoda, jak ji spolehlivě chytit za pačesy. Každopádně přeju úspěšné a úplné uzdravení. A k tomu samozřejmě tak dobré svátky vánoční, jak jen bude možno - a šťastný Nový rok i roky příští. V.R.

V.kuzmova 20.12.2011 00:00:00

ahojte vseci na teto stranke.bohužel aj ja sem patrim.precitala jsem asi vsetko o teto nemoci a stale si nejsem jista ci doktorka me neurcila zlou dg,ja mam problemy od mesice jul a zacalo to bolesti holenich kosti a za tyden bolestin jeste svalou ale iba pod kolenami. po dalsim tydnu jsem nevedela chodit jen s pomoci ale to trvalo tyden a pak zase jsem vedela chodit ale tak ,že 30 m bez problemu ale potom ani krok .hrozne silne bolesti v litkach krece ,akoby elektikou keby ma svihal nekdo po nohou.musela jsem sednout a po 10min jsem mohla ale už s bolestma pokracoat dale v chuzi,jen dalsi usek byl kratsi a bolesti silnejsi.až piaty doktor me nechal udelat vysetreni a stanovvil dg.byla jsem aj na lumb.pun.ta potvrdila Boleriozu.zitra jdu na dalsi reseni meho zdrav.stavu.dostala jsem za leky mydocalm a gordius 400mg.jsem na tom stejne ale ne horsi .vsude pisou,že tato choroba je elmi rychla ,ale v mem pripade tomu tak neni.ne že bych se zlobila že je to pomale ba naopak,ale mam skutecne GB syndrom?ani to me nejde do hlavy jsem již nekolik let praidelne ockovana proti kousnuti klistetem.Budu rada když me odpovite aporadite

Maja 18.11.2011 00:00:00

Ahoj, ja mám podobný problém. Presnú dg. ešte stále nepoznám, ale ide o ťažké perifernoneurologické postihnutie. Trvá to u 3 r., chôdzu zvládnem len s chodítkom, mávam obrovské bolesti v kolenách, nemám rovnováhu, mám atrofiu svalov atď. Je to niečo hrozné, keď zdravý človek skoro zo dna na deň ostane tak.

Tamara 27.10.2011 00:00:00

Ahojte všetci, ja akurát teraz prechádzam touto chorobou. Je to dosť šok, keďže mi nebolo vobec nič a jedného dňa ráno som sa zobudila s tým že neviem vstať z postele. Ako som prišla na is-ku nevedela som hýbať nohami a rukami už skoro vobec nie. Ale mala som veľké šťastie hneď na druhý deň mi nasadili imunoglobuliny. Doktori vraveli že sa to bude najprv 2 týždne zhoršovať potom mesiac nič a až potom len malé zlepšovanie... Ale pri mne stáli asi všetci anjeli a ja som prvé dve fázy preskočila. Sú to tri týždne a ja sa dokážem postaviť na nohy a chodím. Síce ešte ma naši pridržia rukou a je to ako keď chodí tuleň ale lekári povedali, že je to ako malý zázrak. Ja si myslím, že najdoležitejšie pri tejto chorobe je čo najrýchlejšie začať liečbu. Odteraz to síce pojde pomaly dostať všetok cit a silu do prstov aby som fungovala ako normálny človek, ale ja som strašne vďačná už len za to ako sa to vyvíjalo na začiatku :)Všetkých, ktorí si touto chorobou prešli obdivujem , pretože na to treba veľa síl.

Anička halasova 11.10.2011 00:00:00

Ahojte. V posledných mesiacoch som začala pociťovať slabosť v chodidlach a clenkoch. Zhoršuje sa to... Chodidlo len ťažko zdvihnem, ale žiadne iné príznaky nemám. Neviem čo to je! Môže to byt tento GB syndróm? Za akým doktorom by som s tým mala ísť?

Jožo 22.6.2011 00:00:00

Ahojte všetci. Ja som pred desiatimi rokmi taktiež prekonal GBS, ale moje ochorenie zašlo tak ďaleko, že už mi museli pomôcť dýchať. Začiatok ochorenia som mal celkom pomalý, cca 3 týždne, ale ďalší týždeň to nabralo taký spád, že som skoro zomrel, keby nebolo lekárov. Vďaka nim dnes žijem, chodím a pracujem. Lenže čo čert nechcel, život sa mi znova skomplikoval. Je tomu niekoľko dní, čo mi zistili diabetes melitus 2 typu. Ale to už je iná spoveď. Vy, kto máte GBS, prajem Vám veľa síl a odhodlania, budete ho potrebovať.

Veronika 17.5.2011 00:00:00

Peťo, držim palce do ďalších dní a prajem ti veĺa síl psychických aj fyzických pri tvojej chorobe. čitateľka Veronika

Ing. Marián FILLO www 29.4.2011 00:00:00

Neuvažoval ste o očkovaní ako o možnej príčine GBS? Nevravím, že GBS je jedine z očkovania, ale býva pomerne často uvedený ako možný nežiaduci účinok priamo v príbalovom letáku k vakcíne.

Rasťo 16.3.2011 00:00:00

Ahoj Peťo, mám 35 a pred 4 mi rokmi som prekonal GBS, spomenul som si na to keď som čítal Romanov príspevok a mal som obdobný priebeh ochorenia - od totálnej ignorancie a neprofesionality lekárov a sestier v jednej nemenovanej nemocnici, odkiaľ ma v hodine dvanástej previezli vďaka mojej rodine do Ružinovskej nemocnice. Tam som ležal na ARO, a na neurologickej Jiske, kde ma dali dokopy, za čo som im nesmierne vďačný. Neskôr som bol prevezený na neurológickú Jisku do TN, kde som sa rýchlo zotavoval,učil sa chodiť atď ... veď to asi poznáte všetci. Vďaka týmto dvom nemocniciam som tu a robím všetko tak ako to bolo predtým len s iným hodnotovým rebríčkom - človek si začne viac vážiť zdravie, samého seba, svojích blízkych atď ...

Roman 2.3.2011 00:00:00

Ahoj, Mám skor 50 a v živote som nebol v nemocnici a ani nejak dlšie ako 3-4 dni chorý. Práve som sa však vrátil z nemocnice po prekonaní GBS. Najpr ma strašne boleli nohy, až som nemohom spávať, tak som išiel k obvodnej. Trpli mi ruky, nohy a jazyk. Manželka mi skoro nerozumela. Obvodná ma odbila, že tie nohy ma bolia od chrbta a poslala ma domov. O týžden som si sám vyžiadal lístok k neurologovi. Najprv mi dal lieky ako Thiogamma a Enebin, ale keď som po troch dnoch nedokázal isť po schodoch, poslal ma rovno na neurochirurgiu s prepokladom na GBS. Po lumbálke sa žial diagnoza potrdila. Previezli ma hned na JISku na neurologiu do Ružinova, že tam sú najlepší odborníci a našťastie možno aj vdaka tomu to dopadlo ako dopadlo. Päť dní som bral Imuniglobulín 3 dávky denne a naštastie to zabralo. Nohy mi prestali brnieť, akurát ruky ostali rovnaké. Aj po troch týždoch mi trpnu ruky, ale nohy vyzerajú zatial v pohode. Ešte v nemocnici mi zistili, že má vraj zlú krv čo odborne bola mononukleárna gamapatia. Podla homeopatičky to može byť spôsobené práve podávaním imunoglobulínu, ale pri pretrvávaní to vraj može spôsobiť recidívu GBS. Tak to by bol môj príspevok k tejto velmi ošožnej stránke a omlúvam sa za možno laicky nesprávne informácie, ale chcel som popísať pribeh mojho trápenia s touto chorobou. Inak neurologiu v Ružinove vrelo odporúčam, čo sa žial o iných oddeleniach tejto nemocnice nedá ani z dialky porovnať.

Vratislav 8.1.2011 00:00:00

Ján, pokud je mi známo, tak pro GBS je typický rychlý, až brutálně prudký nástup projevů choroby. Zdá se, že to Tvůj případ není. Hodně zdaru! V.R.

ján 7.1.2011 00:00:00

Práve čítam knihu od Hellera \"Nebolo mi do smiechu\" Na internete som si zistil čo to je syndrom guilen barré. Prešiel som aj osobnú stránku Petra Polakoviča a priznám sa, že ma trochu zamrazilo. Mám totiž podobné pocity aké sú opísané v jeho príspevku. Ja mám 69 rokov a už dlhé roky trpím Bechterovovou chorobou. V súčasnosti mám brnenie v pravej ruke, ktorá ma bolí a neudržím v nej bez značnej námahy nič. Neurologička mi diagnostikovala polyneuritídu dolných končatín aj keď diabetes nemám. Ovšem pri chôdzi sa mi stáva, že tu a tam bez zjavnej príčiny zakopnem najmä pravou nohou. Som znepokojený a zostáva mi len dúfať, že GBS ma obíde. Držím palce Petrovi aby sa konečne zbavil tejto nepríjemnej choroby bez trvalých následkov. Jeho vek ho k tomu predurčuje.

Gabika 4.1.2011 00:00:00

Ahoj Peter, prajem Ti aby si čo najlepšie zvládal život po tejto chorobe. Moja mama ochorela na Guillan-Barré syndróm tiež, po svojich 63 narodeninách. Prišla po ňu EMS, pretože nedokázala vôbec pohnúť končatinami. Mala šťastie, že ju odviezli k neurologičke z Popradu, ktorá hneď vyslovila podozrenie na túto chorobu. Následne ju odviezli na neurologické oddelenie do Popradu, kde sa to po lumbálnej punkcii potvrdilo.Na druhý deň ju previezli do Prešova, kde jej 5x robili plazmaferézu. Nasledovala ďalšia liečba v popradskej nemocnici na neurológii, kde s ňou aj cvičili. Po piatich týžňoch ju presunuli na rehabilitačné oddelenie, to si dokázala dopraviť jedlo lyžičkou do úst. Bolo to veľmi ťažké a zložité, ale šlo to. Po siedmich týžňoch ju priviezli domov. Chadili sme s ňou dvakrát do týždňa na rehabilitáciu do Popradu a okrem toho sme jej zariadili trikrát do týždňa rehabilitáciu doma. Ak sa dalo, pocvičili sme s ňou tiež. V decembri už s podporou iného človeka dokázala kúsok prejsť. Nemohla používať žiadne podporné chodítko, lebo ruky mala strašme slabé. Odvtedy bola ešte triktát na rehabilitačnom oddelení v Poprade a tiež na liečení v Číži, čo si pochvaľovala. Medzitým ešte chodila na rehabilitácie. Momentálne chodí, zájde do obchodu a kde potrebuje, je to však trocha iná chôdza ako pôvodne, ale vďaka za to, ako to je. Len jemná motorika rúk je na tom ešte nie veľmi dobre. Nedokáže napr. vyžmýkať handru, ošúpať zemiaky. Chystá sa ešte na liečenie, ktoré dúfajme zasa posunie stav k lepšiemu. Želám všetkým, ktorí bojujú s touto chorobou veľa trpezlivosti a nech nestrácajú nádej.

Dodo Halás 29.12.2010 00:00:00

ahoj. ja som tu chorobu dostal 23.4.2010 a este stale rehabilitujem. ale je to uz ovela lepsie ako na zaciatku. chcem sa velmi podakovat celemu personalu na JIS v Prešove a aj na neurologickom oddelení. je tomu uz 9 mesiacov ale som velmi stastny ze kazdym dnom aj ked len o kusocek sa to zlepsuje. bol som aj v kovacovej 8 tyzdnov. s pozdravom dodo77

Petra 6.12.2010 00:00:00

Ahoj Peťo, moc gratuluji, že jste zvládnul tuto obtížnou nemoc. Můj táta tímto syndromem onemocněl dva roky zpět a bylo to něco šíleného. Začátek nemoci: Taťka (věk nyní 41 let) byl statný, svalnatý chlap sportovní postavy. Začal si stěžovat, že ztrácí cit prstech na rukou, mysleli jsme si, že by to mohl mít od klíštěte nebo od páteře, ze které mu občas v práci vystřelilo do nohy, ale původ ztráty citu byl úplně jiný. Další den už chodil s velkými obtížemi a tak jsme ho zavezli na neurologii, kde mu lékař řekl, že by ho nejradši hospitalizoval, ale taťka řekl, že zkusí ještě být ambulantně doma. A ten druhý den už jsme volali v 6 ráno sanitku, museli si pro něj dojít až do ložnice, protože taťka se šokovaný a uslzený nemohl ani pohnout. V nemocnici v Orlové (tam už bych v životě nedala léčit ani svého největšího nepřítele, děs a hrůza) mu dělali různé testy a pořád jsme na něco museli čekat.. a taťka slábnul a pomalu téměř umíral a věřím tomu, že kdybych se nenaštvala a nenechali bychom ho převézt, tak by opravdu umřel. V Hornické nemocnici v Karviné se dostal do vynikající péče lékařů a doktorka na neurologii ihned poznala, co mu je dle příznaků, které našla v knize - autoimunní onemocnění, které je velice vzácné a které může potkat každého z nás - Guillan-Barré syndrom. Na další den již byla zařízena výměna krevní plazmy ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě, kde taťka strávil asi 14 dní. Plasmaferéza moc nepomohlo, krev se sice zčásti vyčistila, ale kromě toho, že taťka byl kompletně ochrnutý na obě ruce a nohy, postupně začínal špatně mluvit. Doktorka nás také varovala, že tato nemoc může recidivovat, což znamená, že se může z ničeho nic zhoršit a zase zlepšit. Byli jsme varováni, že taťka může ochrnout i na dýchací cesty a skončit na přístrojích. Kdyby se to stalo a dostal infekci či jinak onemocněl, mohl zemřít a mohlo tomu tak být i při plasmaferézách, protože organismus byl oslabený. Ty naštěstí zvládnul. Poté byl převezen zpět do Karviné, protože se mi v Ostravě zdála péče lékařů a zdravotního personálu nedostatečně profesionální. V Karviné se neurolog zlobil, proč mu okamžitě nenasadili imunoglobulin, když věděli, že výměna krevní plazmy nezabrala. A tak byl táta napojený na všelijaké hadičky a injekční jehly a postupně léčen imunoglobulinem a vitamíny (hlavně hořčíkem apod proti svalovým křečím a ještě nějakými léky proti krevním sraženinám z ležení na lůžku). Každý den jsme s taťkou cvičili, aby měl aspoň pocit, že se hýbe a když jsme viděli jen miniaturní náznak pohybu na palcích u nohou nebo na prsu na ruce, byli jsme šťastní jak blechy. Během nemoci dostal zápal plic, ale naštěstí ho rychle vyléčili. Asi po měsíci a půl pobytu v nemocnicích na JIP měl krev čistou a byl převezen do Hrabyně na rehabilitace, tam strávil asi 7 měsíců (práce se zdravotním personálem na pokojích byla příšerná, určitě doporučuji jiný rehabilitační ústav. Neochota, drzost, neomalenost, nespolehlivost.. ale co se týče rehabilitace samotné, taťka si ji chválil - i přístup rehabilitačních sester). Ještě né zcela zdravého a pohybově v pořádku jej poslali pak domů. Jak ta nemoc rychle přišla, tak začla i rychle odcházet, sem tam šlo cvičení obtížně, ale postupně se to zlepšovalo. Tátu nikam na rehabilitace nechtěli přijmout, prý byl pro ně těžký případ (svině).. takže jsme s ním doma cvičili sami, jezdili s ním na bazén a teď po dvou letech chodí o berlích, doma se snaží i bez berlí (chytá se stěn, nábytku apod.), teď se postupně učí znovu chodit do schodů a věřím, že během příštího roku to bude zase o něco lepší. Věřím tomu, že jednou bude taťka zdravý úplně. Každopádně musím podotknout, že je zde velice důležitá psychická podpora, taťku ohromně obdivuji, protože to, co si musel projít, by jen tak někdo nevydržel a můj obdiv mají všichni, kteří se s touto nemocí osobně setkali. Každému, koho to, NEDEJ BOŽE, potká přeji pevné nervy a podporu od blízkých lidí. S pozdravem Petra

Vratislav 3.11.2010 00:00:00

Ano, GBS může mít recidivu, má být zřídkavá, ale průběh opakovaného onemocnění je pak horší - alespoň tak to tvrdí lékařské zdroje.

fero 24.10.2010 00:00:00

ked som ho prekonal,moze sa to znova vratit ?

Vratislav Rýpar 28.6.2010 00:00:00

Ad: Chci se zeptat, kdy jste začal rehabilitovat a jak konkrétně rehabilitace probíhala. Jaké cviky atd... Za jak dlouho po hospitalizaci a podání plasmaferéz jste začal pociťovat zlepšení. - - - K průběhu onemocnění: Plasmaferesy byly v mém případě pouhým zbržděním „pádu ke dnu“. Po všech plasmaferézách se můj stav sice zvolna, ale stále ještě horšil. Dokonce i poté, co jsem začal dostávat imunoglobulin (IVIG = IntraVenózní ImunoGlobulin), propad ještě pokračoval. Teprve s koncem této léčby se můj stav přestal zhoršovat. Po této stabilisaci situace (stabilisaci na zatraceně hlubokém dně) jsem se začal znatelně zlepšovat až během další (možná i poněkud riskantní) fázi léčby, kdy jsem dostával masivní dávky kortikoidů v kombinaci s mými rostlinnými drogami. K rehabilitačnímu cvičení: Snahu o nějaké cvičení jsem vyvíjel po celou dobu mojí choroby. V době nezadržitelného sestupu, kdy jsem byl na JIP, se mnou rehabčáci tu a tam zkoušeli chodit, napřed s podporou, později už jen v chodítku. Jinak jsem se snažil cvičit vleže, jelikož na JIP je člověk připoután všelijakými hadičkami, sondami a podobnými nesmysly, takže když jsem chtěl vstát, musel jsem se nechávat odpojit a zase pak připojit. Neustále jsem zkoušel napínat a povolovat hlavně nohy; lýtka, stehna, všechny ty části, kde jsem postupně ztrácel cit. Později jsem přidal i izometrické cviky trupu; zatínal a povoloval břicho, propínal záda, snažil se neztrácet vládu tam, kde už jsem ztratil cit. Přestože tento týden trvající pobyt na JIP byl spojen s fází mého nezadržitelného sestupu ke dnu, nebylo to zas to nejhorší, co mne čekalo. Po týdnu na JIP (začalo se tam malovat a desinfikovat) jsem byl přesunut na standardní lůžkovou část – a nastala nejhorší fáze choroby. Od pacienta na standardním lůžku se tak nějak automaticky očekává že bude trpělivě (pacient = patiencia neboli trpělivost) a víceméně pasivně ležet, a moc nezlobit. JE TO VŮBEC TO NEJHORŠÍ, co pro průběh této choroby může být učiněno. Během pouhých dnů začne docházet k atrofii svalstva, a týden stačí na to, aby se ležící pacient stal kostrou obalenou plandavou kůží. Pro pozdější návrat k normálu pak je to při rehabilitaci o to horší, že ke ztracenému citu a schopnosti ovládání se druží téměř kritická ztráta síly. Ono totiž pak skoro ani není co ovládat. Problém není ani tak s lékaři, ale s ošetřujícím personálem. Toho je všeobecně málo, a ani při nejlepší vůli nestačí vše stíhat. Pokud pak nastane případ, že se té dobré vůle nedostává, je to malér a těžký průšvih. V této fázi choroby jsem se snažil co nejvíce a nejaktivněji používat ty části těla, které jsem ještě dokázal kontrolovat. Měl jsem lůžko se zavěšenou hrazdičkou; trávil jsem tak dny tím, že jsem se k ní rukama přitahoval. Nad hlavou jsem měl tyč horní pelesti; snažil jsem se k ní přitahovat a odtlačovat se. Dokud jsem toho byl schopen, snažil jsem se aktivně přemisťovat. Ze začátku od postele k umyvadlu, později, když už jsem skončil bezmocně na zemi a saniťáci mne museli s patřičným mrmláním opět vyzvedávat na lůžko, jsem se alespoň snažil pohybovat v rámci postele. Důležité je neustále se snažit; převalit se samostatně na bok, znovu a znovu. Ano, během zhoršování choroby tuto schopnost ztratím, ale při návratové fázi choroby tuto schopnost o to snáze nabudu zpět. Ukázalo se jako důležité „procvičovat“ i ty části těla, které neovládám a jsou bez citu. Neustále se snažit vysílat spícím nervům povely; snažit se třeba napnout a skrčit nohu, přestože ta zůstává nehybnou. Když už se později začalo znovu cosi hýbat, neustále jsem to provokoval. Celé nekonečné noci, kdy jsem nemohl spát, jsem trávil výpony; to jsem se špičkami nohou opíral o čelo postele a snažil se o nekonečné nahoru-dolu... Když pak jsem začal nohy aktivně skrčovat, málem jsem si prodřel kůži na patách z neustálého opakování pohybů. Pacient s diagnosou GBS – AIDP by měl mít průběžně přístup k rehabilitačnímu cvičení. Je velice důležité vyžadovat jí se vší důsledností, a neméně důsledně ji využívat. Je samozřejmou nutností v návratové fázi choroby, ale úplně stejně je důležitá i v čase nezadržitelného sestupu. Existují promyšlené soustavy pasivních cviků, které rehabčák provádí s paralyzovaným pacientem, i v nejhorší fázi choroby lze cvičit aktivně, ale je třeba si tyto rehabilitace zajistit a důsledně je vyžadovat. Cvičení a bolest: Cvičení a bolest k sobě patří jako světlo a stín. Je jí nutno snášet, zatnout zuby a cvičit až nadoraz. Ale není nutno nechat se jí mučit. Pro tuto chorobu jsou charakteristické myalgie, kdy každý z ohlodávaných nervů bolí maličko; ale z těchto drobných praménků bolesti se slévá řeka, dravý proud, vůli drtící záplava bolesti, která přichází odnikud a přitom je všude. Nelze jí uniknout ani žádnou změnou polohy, nelze tu nic, než ji pasivně přijímat a trpět. Běžná analgetika na tento typ bolesti nezabírají, lékem prvé volby tu jsou opioidy či opiáty. V mém případě to byl tramal (i.v.), který teprve přinesl úlevu. Stejně tak, jako tento lék tlumil neuropatickou bolest, tlumil i bolest spojenou se cvičením. Byla to ovšem dvousečná zbraň; jednak umožňoval delší i intensivnější cvičení, maskoval však i varovnou bolest – například bolest počínajících proleženin v oblasti kříže. Opioidy i opiáty mají i psychotropní účinky. Je až příliš snadné si na ně zvyknout. Proto v okamžiku, kdy mi začínalo být vlivem jejich působení až moc příjemně, požádal jsem, aby mi je dávat přestali. I za tu cenu, že se bolesti opět vrátí – ale ty ve fázi návratu už nebyly tak intensivní, aby to nešlo vydržet. Intensivní rehabilitace: Ke skutečně intensivní rehabilitaci došlo až poté, co jsem byl přeložen na rehabilitační oddělení, v mém případě na UVN – ORFM. V předešlé nemocnici, na standardním lůžkovém oddělení, pro to při veškeré snaze rehabilitačních pracovníků nebyly vhodné podmínky. Tam, kde je hlavní náplní rehabilitace, tam dokáží dát člověku pěkně do těla. Přesto doporučuji nespokojit se s tím, a samostatně rehabilitovat i ve zbylém čase, jak jen to jde. Takže jsem například vyfasoval chodítko, a v tom jsem až do úmoru drandil po chodbách, sem, tam, a zase zpět. Dokud jsem ho jednoho dne nedokázal odložit a vydat se na prvou vrávoravou cestu – a už se toho nepustit. Dostal jsem k disposici vozíček, abych se mohl snáze přesouvat na záchod a do sprchy; i tady, jak jen to však šlo, snažil jsem se na patřičná místa dovrávorat po svých. Každému, kdo by se ocitl v mé situaci, doporučuji totéž. Vždycky se snažit pokrok léčby o trošínku předběhnout, i kdybych v dané chvíli na to ještě tak úplně neměl. Ano, doktoři varují (pády a podobné nehody) a mají pravdu, ale vždy je třeba držet se na špici, na samé hraně toho, co už je povoleno (a někdy i rozumný kousek za touto hranicí), než se nechat táhnout někde na chvostě. - - - No; myslím, že jsem toho napsal ažaž. Snad Vám to k něčemu bude... Každopádně cokoliv byste chtěla vědět, napište, pokusím se odpovědět co nejlépe dokáži. Žádná omezení v tomto nejsou. GBS je mrcha choroba, o které toho i sami doktoři málo vědí, či ji vůbec neznají, a to právě proto, že je tak vzácná. Proto si myslím, že všichni, co se s ní setkali, by se měli snažit své zkušenosti shromáždit, a co nejlepším způsobem je dát k disposici všem, kdo o ně projeví zájem. Nikdo z nás nemá zaručeno, že se s ní nesetká, a cokoliv, co pomůže se s ní popasovat, pak bude jen vítáno. Takže všem, co s touhle mrcha chorobou bojují, přeju hodně pevné vůle – a hlavně neztrácet naději. Hlavně to nevzdávat, tahle choroba není konečná, dá se z toho dostat. A to, co nejvíc pomohlo mě, to byla podpora mých blízkých – to je snad to nejdůležitější v celé té osudové zkoušce, co se jmenuje GBS. S přáním hodně sil, a ještě víc štěstí, V.R.

Vratislav Rýpar 24.6.2010 00:00:00

Pozdrav všem, kdo zápasí s GBS! Průběh mého onemocnění: Co jsem v tu dobu byl zač: Věk: 61 roků. Skutečně zdatný, otužilý chlap, s perfektně fungujícím imunitním systémem. Snad až příliš perfektně fungujícím... Vzplanutí choroby: Nenápadné brnění nohou, stejné jako po dlouhém sezení. Jenomže toto brnění přetrvávalo do dalšího dne. Pocit malátnosti, vzrůstající slabosti, klopýtavá chůze... Během dvou dnů se ze zdatného chlapa v plné síle stalo cosi, co musela odvézt sanitka. Hospitalisace: Neurolog. klinika VFN 22.06.09 s diagnosou Guillain-Barré syndrom (AIDP). Umístěn na JIP. Léčba: plasmaferesy , imunoglobulin, kortikoidy. Po většinu doby zde strávené jsem byl paralyzován na lůžku, částečná hybnost rukou. Dýchání pouze klavikulární, ale bez potřeby nucené ventilace. Později počátek rehabilitace, postupná vertikalisace, znovu jsem se dokázal najíst sám a vsedě... Předán na rehabilitaci: UVN – ORFM, 03.08.09, intensivní RHB, po rehabilitaci propuštěn do D.O. Rehabilitace tvrdá, ale účinná; dokázal jsem z téhle nemocnice po tom všem odejít pěšky. Tedy alespoň do sanitky, a z ní zase po svých ven... Domácí ošetřování: Od 21.08.09 pravidelná docházka na ambulantní RHB (pěšky, 2,5Km tam a zpět), samostatné cvičení, nácvik jízdy na bicyklu (síla i rovnováha), později i pravidelné dojíždění bicyklem na RHB, všestranný trénink manuální zručnosti. No, dal jsem si pořádně do těla; hlavně když jsem se znovu učil chytat rovnováhu na kole a občas při tom políbil asfalt silnice... Lázeňská léčba: Janské Lázně, 20.11.09 – 13.12.09. Intensivní RHB lázeňská péče doplňována individuálně každodenní horskou turistikou. Několikanásobný pěší výstup (trasou lanovky / sjezdovky) na Černou Horu (fotograficky dokumentováno spolupacienty z kabiny lanovky). Plavání v bazénu na výdrž. Ukončení PN: Nástup do zaměstnání 23.12.09. V plném pracovním nasazení od ledna 2010. Pokračování pravidelné ambulantní RHB i pravidelného domácího cvičení (balancestep a podobné lahůdky). Nácvik poklusu, později i běhu. Poslední březnový týden pobyt na horách (Rokytnice n. J.), běžky. Bez problému, zdatnost i stabilita srovnatelná, možná i lepší, než před onemocněním. Podpůrná léčba: Standardní lékařskou terapii mé AIDP jsem průběžně doplňoval rostlinnými drogami, a to už v samém počátku „návratové“ fáze onemocnění, a později pak zejména v průběhu intensivní rehabilitace. Použité drogy: Poté, co jsem sestoupil až na samé „dno“ choroby a neúprosně postupující paralýza se zastavila, nastal čas obtížného návratu. Ta cesta vůbec nebyla lehká; musel jsem do toho jít se zaťatými zuby (což při paréze celého xichtu neboli facialis fakt není jednoduché) a navzdory bolesti (nervy, když jsou ohlodávány, se zatraceně umí ozvat). Rozhodl jsem se proto do toho zapojit byliny; a to ty, se kterými jsem už měl předchozí zkušenost. Byly to: 1) Tribulus terrestris, výluh (čaj) z celé nadzemní části rostliny (sušená nať). 2) Schisandra chinensis, sušené plody této rostliny. Tribulus terrestris (Kotvičník zemní). Ten jsem začal užívat jako podpůrný prostředek při rehabilitaci „hrubé motoriky“. Během nehybnosti, kdy jsem byl téměř bezvládným „nemocničním povalečem“, u mne nastala výrazná atrofie veškeré muskulatury. To je při pokusech o rehabilitaci dosti podstatný problém; nejen že se musím znovu učit své tělo ovládat, ale ono ani moc co ovládat není... Pokusil jsem se využít toho, že zvýšené dávky tribulu mají, zejména u starších jedinců, výrazný anabolický účinek. Ten sice není samospasitelný, nastává jen ve spojení s dostatečně intensivním procvičováním, ale vůli cvičit jsem měl a hodlal ji do celého tohoto podniku vložit coby základ. Schisandra chinensis (Klanopraška čínská). Tu jsem začal intensivně využívat v období své vertikalisace coby podpůrný prostředek při rozvoji „jemné motoriky“. Mé pohyby v té době byly jen chabě koordinované. Trefit se lžící do úst jsem sice zhruba zvládl, ale už pouhé překrojení jídla nožem byl problém. Nejen problém síly, ale i problém „trefení se“ alespoň víceméně doprostřed krájeného objektu. Složitější úloha, třeba pokus o podpis, končila pravidelně naprostým debaklem. I zde jsem se proto rozhodl aplikovat schizandru ve zvýšených dávkách. Dávkování: Tribulus: Jako terapeutickou dávku jsem po konsultaci s odborníkem zvolil čtyrnásobek dávky obvyklé, tedy 4,5÷5g drogy, ze které mi byl připravován výluh (0,5l). Tento čaj jsem pak popíjel průběžně, většinou během celého odpoledne. Typickou vlastností kotvičníku je pozvolný náběh účinků, řádově během tří až čtyřech dní, a pozvolné vyhasínání účinků po jeho vysazení, řádově během týdne. Schisandra: Stejným způsobem jsem zvolil terapeutickou dávku schisandry na trojnásobek dávky obvyklé. Znamenalo to zhruba 9g sušených plodů, což se docela dobře počítalo, protože schizandrové „hrozinky“ měly průměrně právě ten jeden gram. Takže jsem v průběhu dne spořádal devět či deset těchto bobulek prazvláštní chuti. Pokud se ovšem vyskytovaly schizandrové hrozinky příliš mrňavé (a pokud odpočítávání bobulek třaslavýma rukama bylo příliš obtížné), bral jsem je tak nějak zhruba odměřované kávovou lžičkou – lépe to nešlo. Možné interference: Tribulus ve zvýšených dávkách funguje jako inhibitor monoaminooxidasy. Mé dávky tribulu nebyly sice extrémně heroické, ale nechal jsem si schválně zjistit možné nežádoucí kombinace s léky či potravinami. Ukázalo se, že žádný z té přehršle léků, kterými jsem byl léčen, v rozporu s kotvičníkem nebyl; takže z této strany nebezpečí nehrozilo. Ani s potravinami nemocniční stravy by potíže neměly nastat. Tribulus ve vyšších dávkách vyvolává fotosensitivisaci. V přítmí nemocnice ani to nebyl problém – to až později, během domácí rehabilitace, jsem si musel dávat pozor na sluníčko. Ani tento problém se však neukázal jako kritický. Schisandra by ani v mé zvýšené dávce neměla mít nežádoucí účinky. Její záběr je ovšem mnohem širší, takže působila synergicky jednak s kotvičníkem, a také, jak se pak ukázalo, positivně působila na hodnoty krevního cukru, rozkolísané vlivem choroby a její intensivní léčby. Schisandra má též dobře měřitelný vliv na krevní tlak. Odezva aplikované schisandry je navíc (jak jsem si již dříve ověřil) poměrně rychlá, řádově dvacet minut od aplikace p.o. Aby se tyto účinky nežádoucím způsobem nekumulovaly a nevhodně se neovlivňovaly se standardní medikací, rozložil jsem si její dávku na celý den (i noc). Výsledky použití kombinace tribulu a schisandry: Vypadá to, že podpůrná léčba oběma rostlinnými drogami přinesla dobré výsledky. Rehabilitace probíhala velice rychle, zlepšení bylo viditelné s každým dnem. Nebyl to jen nárůst síly. Dramaticky se zlepšovala i koordinace pohybu, a to nejen z hlediska „hrubé motoriky“, ale i motoriky jemné. V době, kdy jsem začal s opětovným nácvikem stoje (a kdy jsem se samostatně začal přemisťovat z postele ke stolu a zpět), jsem opět zvolna začínal nabývat schopnost psát. Krátce poté, co jsem přešel do fáze intensivní rehabilitace (to už na ORFM v UVN) jsem začal každý den psát jednu stránku deníku jako další příspěvek k rehabilitaci. Pokrok rekonvalescence byl takový, že už v prvém týdnu po propuštění do domácí léčby jsem mohl docházet pěšky, bez jakýchkoliv pomůcek, na veškerá lékařská vyšetření i ambulantní rehabilitace. Musel jsem přitom pokaždé urazit vzdálenost 2,5Km, navíc s docela slušným převýšením. Stejně tak probíhal opětovný nácvik jízdy na bicyklu; po počátečních několika drobných pádech jsem během necelého týdne dosáhl potřebné stability i pro delší jízdy. Terapeutické dávky obou rostlinných drog jsem začal zvolna snižovat teprve až po svém návratu z lázní. Udržovací dávky však užívám i nadále. A co dál? Dokonce mám pocit, že po fysické stránce jsem teď víc fit než předtím – a často to není jen pocit, ale i měřitelný fakt. Holt následek tvrdé rehabilitace, kterou zdravý člověk zrovna dvakrát nemusí (i když by často měl). Skoro to vypadá, že skutečně platí to profláknuté úsloví – že co člověka nezabije, to ho posílí... nebo pošílí? Inu co; zkusím se na to o prázdninách zeptat islandských sopek. Závěr: Má zkušenost s podpůrnou léčbou AIDP rostlinnými drogami je veskrze positivní. Samozřejmě není možno automaticky tuto mojí zkušenost zobecnit – ale domnívám se, že zkusit tuto kombinaci i v jiných případech by mohlo být pro postup léčby přínosné. Rozhodně nepovažuji tyto byliny, ani jejich kombinaci za všelék. Rozhodně i v mém případě byla primárním zdrojem úspěchu standardní (a optimálně volená) léčba. Stejně tak se však domnívám, že celkový přínos oné podpůrné medikace rostlinnými drogami byl nezanedbatelný. Tedy alespoň v mém případě.

Martina www 21.5.2010 00:00:00

Ahojte. Diagnózu GBS som prekonala pred 4 rokmi.Som zdravotná sestra a manžel je lekár.Bola som doma na materskej dovolenke s dcérov mala 2,5roka a po vírusovej infekcii sa obj. príznaky GBS.Samozrejme,že nikdy som o niečom podobnom nepočula.Skončila som na neurologickej klinike v Bratislave jedeň deň som prišla po svojich a na druhý deň som sa už nepostavila.V´daka včasnej dg a po veľkej dávke imunoglobulínov sa ochorenie zastavilo a po následnej rhb sa vrátilo do normálu.Strávila som pobyt v Kováčovej.Jediné šťastie bolo to,že ako to prišlo tak to aj veľmi rýchlo odišlo čomu sa všetci čudovali napriek tomu,že som sa učila znovu chodiť a hýbať...Prajem všetkým pacientom s touto dg. aby sa skoro uzdravili a neostali im žiadne trvalé následky ako u mňa.Pre mňa toto ochorenie bolo zatial to najhoršie čo som zažila!!! a môj rebríček hodnôt sa veľmi zmenil aj napriek 15ročnej práci na onkológii.Táto stránka je super.Veľa šťastia

Radka 4.5.2010 00:00:00

Ahoj Terezo, předem bych ti chtěla říct, že se pokusím založit v Čechách nějaký spolek, kam by se mohli obracet lidé s GBS. Jak jsem zde dřív psala, jsem také v léčení a toto onemocnění mě sejmulo minulý rok. Mám jen jednu radu: trpělivost a nevzdávat to! RÚ Kladruby, kde jsem byla a kam budu dále jezdit, můžu jen vřele doporučit. Když už člověka na nohy nepostaví tam, tak nikde. Kdyby jsi potřebovala poradit, tak co budu vědět ráda řeknu, Držím palce, Radka

handmade.sk www 26.4.2010 00:00:00

a jo, jeste doporucam mrknut http://www.handmade.sk - rucne delane veci, cus

sona 12.4.2010 00:00:00

ahojte, nam tiez pred mesiacom (8.3.´10) ochorel syn. ma 2 roky a vsetko to slo velmi rychlo. v pondelok zacal horsie doslapovat na nohy, v utorok uz sa nevedel posadit a sam chodit (to uz nas hospitalizovali), v stredu uz bol uplne paralyzovany. v ten den mu diagnostikovali GBS + tazku otitidu (obojstranny zapal stredneho ucha) a v ten samy den uz mu tiekli imunoglobuliny a ATB kvoli usiam. nastastie a aj vdaka Bohu vyborne zareagoval na liecbu. momentalne chodi samostatne a viacmenej robi vsetko tak, ako predtym (aspon sa nam tak javi :) ). prave zaciname s rehabilitaciami, cvicime Bobatha... vytrpel si naozaj vela bolesti a aj vdaka tejto stranke mozem vediet, co priblizne moze prezivat clovek, co to prekona. velmi tazke obdobie som ako jeho matka prezivala, ked 1 nemenovany lekar spochybnil diagnozu GBS, zevraj u tak malych deti sa nevyskytuje! ale aj tu som sa docitala, ze ano... vsetkym moc drzime paste na mozno dlhej ceste

tereza 10.4.2010 00:00:00

Ahooj,take jsem našla náhodou tyto stránky při shánění informací o chorobě gbs. Má sestra před měsícem onemocněla touto chorobou,během dne byla odvezena na jip v Českých Budějicích kde strávila 14 dní, léčena dvěna dávkami plazmaferézy a následně 6 dávkami imunoglobulíny. Po skončení této léčby nebyli žádné výrazné změny, stále má paralizované dolní končetiny, částečně ruce a obličejové svalstvo kolem úst. V součesné době leží na neurologickém oddělení. Nyní se objevujou problémy se zrakem, bolestí hlavy a vysokým tlakem. Zařizujeme rehabilitační centrum. Tímto bych se chtěla zeptat lidí, kteří tuto chorobu prodělali jak postupovat při další léčbě. Moc děkuji za rady.

Mino 6.4.2010 00:00:00

Čau Peťo. Našiel som na webe tvoju stránku spôsobom, že som hľadal niečo o liečbe proti bolestiam nervového ústrojenstva v dolných končatinách. Mám príšerné bolesti v pravej nohe kde to vystreľuje cez celú nohu do lýtka. Začiatok bolesti bol asi cca rok do zadu, keď som mal chrípkové ochorenie. Ale o inom Ti píšem. Peťo! Ty sa vyliečiš. A to preto , lebo máš neskutočnú silu bojovať s chorobou. Tú silu Ti dáva náš pán.Je neustále pri tebe a v žiadnom prípade Ťa nemieni opustiť!!! Ale pozor!!!! V žiadnom prípade nesmieš cúvnuť ani milimeter do zadu pred chorobou. Rozumieš???!!! Je veľmi dobre , že máš priateľku. Toto je ďalšie eso proti chorobe. Ďalšie eso je tvoja mamina, v nej je tiež neskutočná sila na boj proti chorobe. Peťo ešte raz: Ty sa vyliečiš!!!!! Miňo.

radka 28.3.2010 00:00:00

Ahoj Daniela,chci jen reagovat na to co jsi psala o tvém otci. Já jsem na tom byla před rokem podobně, jako tvůj tatínek, tak jestli mohu několik rad. Musíte ho dostat do rehabilitačních lázní a to co nejdříve. Já jsem ležela na JIP neurologii Na Homolce v Praze, odkud mě převezli na ARO Příbram a z něj jsem jela rovnou do RU Kladruby a to bylo po 4 měsících. Tam jsem byla další 4 měsíce. Teď už chodím o berlích, a udělám pár kroku sama, ale musím pořád rehabilitovat. Na Slovensku prý máte perfektní rehabilaitační lázně, ale nemůžu si vzpomenout, jak se jmenují. Kdyby jsi něco potřebovala vědět, tak se ozvi, držím vám palce, Radka

Daniela 20.3.2010 00:00:00

Ahoj Peter! Uvodom dufam, že Ti môžem tykať. Presne pred 9 týždňami pre slabosť v nohách a ešte aj iné príznaky , ktoré aj Ty presne opisuješ vo Svojom príbehu , museli môjho otca hospitalizovať na neurologickom oddelení v Humennom . Po troch dňoch sa mu stav tak zhoršil, veľmi padal , bol sama modrina a oderky na tvary a na rukach a nohach, prišli nato čo mu vlastne je. začo ďakujem pani primarke , že tak skoro. Stav bol tak zlý, že mu nasadili aj kyslik a previezli ho na rychlej sanitke s lekarom do Prešova na Jisku neurologického oddelenia. Tam hneď začali poskytovať liečbu, plazmaferézu. Naordinovali mu 5, ale štvrtú a piatu už nedostal, lebo to jeho organizmus veľmi zle znášal, tak museli s plazmaferézou prestať. Po 10 dňoch ho previezli naspäť na Jisku nervového do Humenného. Tam mu na tretí deň začali dávať imunoglobulíny . Otec celý čas ležel úplne nehybne na posteli a mal strašné bolesti svalov. Po liečbe imunoglobulínmi sa začalo kadečo komplikovať. ochrnuli mu črevá , mal a ešte aj ma samozrejme zlé vysledky krvi atď. najhoršie na všetko tom je , že ked trebalo začať s rehabilitaciou, čo treba vraj čim skôr, tak v Humennom v nemocnici rehabilitacia nie je . Ak sme chceli rehabilitaciu tak sme museli začať platiť sukromne osobu , ktorá k nemu chodila každý deň cvičiť , je to rehabilitačná sestra. A samozrejme ju platíme stále. čo iné nám ostáva , inak by otec len tak ležal. Otca už preložili na Ldch , lebo na nervovom , vraj nemôže tak dlho byť a tam hneď na úvod nam povedali , že o dva týždne ho prepustia . To bude vlastne na budúci týždeň 25.3.2010. Otec sám sa neposadí , vlastne je uplne nemobilný. Teba sa chcem opýtať či aj Teba tak rýchlo a v takom stave posielali domov, alebo či nevieš ako to je teraz , predsa od Tvojej liečby toho akutneho štadia prešiel už určity čas. Chcela by som , aby otec išiel na liečenie a lekary mi hovoria , že ak bude doma tak to si mame vybaviť mi. Doktorka vraj napiše navrh na liečenie , ale ona nevie či by ho do Kovačovej s jeho diagnozou zobrali a vraj si to mame zistim mi a zavolať tam. ved on vlastne žiadnu rehabilitaciu nedostal len to čo mu mi platime tu rehabilitačnu. Ak by si mohol Peter veľmi ťa prosim ozvy sa mi ak sa môžaš podeliť so svojimi skusenosťami. A samozrejme prajem Ti veľa veľa zdravia . Daniela PS. Super strana , veľmi mi zatiaľ pomohla , ani neuveríš ako .

Radka 29.1.2010 00:00:00

Ahoj, jmenuji se Radka a v dubnu 2009 jsem onemocněla gbs. Ráda bych se poddílela na spolupráci při jakémkoli projektu týkajícím se gbs. Bydlím v Příbrami ČR, zatím všechny zdravím.

mato www 14.1.2010 00:00:00

poznam chalana co to mal a v ruzinovskej ho nejak dali dokopy. snad sa mu dari.

katka 8.10.2009 00:00:00

Ahoj Peto, GBS som dostala ako 18 rocna pred styrmi rokmi. Teraz som uz chvalabohu relativne v poriadku, mam mensie problemy s lavym clenkom a prsty na nohe prakticky neovladam, ale to je v porovnani s minulostou uplne zanedbatelne :) priebeh som mala dost rychly, behom 2 dni som bola uplne "odstavena" a potom len dlhe mesiace liecenia, placu a driny... o tom by sa dalo popisat :) chcela som sa ta len spytat kedze sa v teme orientujes ci je nejaka zvysena pravdepodobnost ze sa GBS vrati alebo je to len nahoda, pretoze som pocula ze sa to niektorim pacientom vratilo opakovane a vraj vacsinou v tazsej forme. pravdupovediac mi kazdy den aspon raz napadne co ak... dik za odpoved a zelam vela sil ;)

Peter Polakovic 8.10.2009 00:00:00

Ahoj Katka, pokial viem a cital som najma zdroje v anglicku, neexistuje ziadan predispozicia na znovuobjavenie GBSka. Nie je ani ziadna dedicnost. Nemala by si sa obavat. Ja sa toho teda nebojim :-). Fakt je ze nie si prva co sa ma to pyta. Osobne ani nepoznam pripad ktoremu by sa to zopakovalo. Cital som o takych 2 pripadoch niekde v USA a Velkej Britanii, ale skor by som povedal ze to boli 2ja z 500. Drzim palce!

anna 5.8.2009 00:00:00

Ďakujem za podrobné informácie, práve mi ochorela z ničoho nič dcéra na tento sydróm.Je prvý deň v nemocnici, ešte šťastie že sa ihneď zistilo vďaka zaťovi o akú chorobu ide. Prajem Vám hodne zdravia a trpezlivosti čo určite potrebujete.

silvia 8.7.2009 00:00:00

ahoj petko..uplnou nahodou som nasla tvoju stranku a kedze ma velmi zaujal tvoj pribeh neda mi nenapisat a nevyjadrit moj velky obdiv voci voci tebe a tvojim rodicom...prajem ti vsetko dobre...

Mirka 7.7.2009 00:00:00

Ahoj, Peto! Som Miroslava a pred 15 rokmi v 1994 som prekonala gbs. Nikdy som sa z toho celkom nedostala, nefunguju mi lytkove svaly a svaly priehlavku na oboch nohach. 14 rokov tento stav bol nemenny a teraz sa to zhorsuje, chcela by som sa ta spytat, ci uz si sa s tym stretol a ci by si mi nevedel poradit co s tym. Atak to nie je, nevratilo sa mi to robili mi uz lumbalku, povedali ze vraj som tie nervy mala poskodene uz v 1994 a ze sa to prejavilo az teraz. Dakujem!

Marci 30.6.2009 00:00:00

Ďakujem za túto stránku. Ja sa už 10 rokov trápim s touto chorobou, v súčasnosti som už 19-ty mesiac v nemocnici (v kuse), posledné dva roky sa stav výrazne zhoršuje. Pridružili sa mi i iné ochorenia, mám za sebou 11 operácií... Avšak o tejto stránke som sa dozvedela až dnes a som vám za to vďačná. Všetkým držím palce.

slawek www 5.6.2009 00:00:00

avizo

Emília Brunovská 28.5.2009 00:00:00

Dobrý deň, náhodou som našla Vašu stránku,nikdy som o tomto syndróme nepočula a s nikým kto má toto ochorenie nestretla.Po prečítaní chcem vyjadriť obdiv a moju úctu ľuďom ktorí sa dokážu "popasovať" s ochorením. Prajem veľa životnej sily a optimizmu pri prekonávaní ťažkostí súvisiacich s týmto syndrómom.

Ivana 12.5.2009 00:00:00

Ahoj Peťo. K Tvojej stránke som sa dostala úplnou náhodou - som študentka fyzioterapie a v otázkach na skúšku z neurológie máme aj Guillain - Barré syndróm.Predtým som sa s týmto ochorením nikdy nestrela ani som o ňom nič nevedela. Zaujal ma nielen Tvoj príbeh, ale hlavne Tvoja osobnosť - to ako bojuješ a týmto spôsobom pomáhaš mnohým ľuďom je skutočne obdivuhodné!!!Keby som sa náhodou niekedy stretla vo svojej praxi s človekom ktorý má túto chorobu, určite mu poviem nech si prečíta Tvoj príbeh! Držím Ti palce a prajem Ti aby si si vychutnával všetky pekné chvíle v Tvojom živote!!!

monika 25.4.2009 00:00:00

moja 10 rocna dcera na jesen roku 2008 ochorela na gbs.nemali sme vela informacii o tejto chorobe nechapali sme co sa deje.z trstenskej nemocnice bola prelozena do martinskej.zazivali sme hrozne chvile.momentalne je 2 tyzdne doma z kupelov,ktore absolvovala v kovacovej.jej stav sa krasne zlepsuje co nas velmi tesi.vela veci sa zmenilo,zmenilo sa aj nase myslenie,ludia okolo nas.stale si davam otazku preco sa v ludoch nieco pohne az ked sa nieco vazne stane,len aby niekedy uz nebolo neskoro.drzim palce a dakujem,tu som nasla vsetko co som potrebovala.

miro22 20.3.2009 00:00:00

http://www.gbs.sk/objects/guestbook/guestbook_add. php?sid=6&pid=6

miro22 20.3.2009 00:00:00

http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/syndrom _guillain-barre_priznaky_lecba_ivig_plasmafereza_p rognoza.html

miro22 20.3.2009 00:00:00

http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/syndrom _guillain-barre_priznaky_lecba_ivig_plasmafereza_p rognoza.html

miro22 20.3.2009 00:00:00

http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/syndrom _guillain-barre_priznaky_lecba_ivig_plasmafereza_p rognoza.html

Zuzana 9.3.2009 00:00:00

Mila Janka ci ide alebo nejde o GBS urcite zistia lekari.V dnesnej dobe maju s liecbou GBS uz na stastie bohate skusenosti.Tato choroba sa da uplne vyliecit,ale ju treba vcas diagnostikovat a potom uz treba mat vela trpezlivosti a volu pre svoje zdravie spravit maximum.Som tu,zijem plnohodnotny zivot a tesim sa z kazdeho dna.

janka 20.2.2009 00:00:00

chcela by som sa opytat, ake presne priznaky su na tento syndrom... jednemu človeku čo poznam sa stalo, že mu diagnostikovali normalnu chripku, ležal teraz par dni doma ale dnes sa prebudil s tym že nevedel ani poriadne rozpravat ani hybat končatinami, tak ho odviezli na infekčne... je to ten GBS syndrom?... ono sa to da uplne vyliečit alebo,...?

Zuzana 3.1.2009 00:00:00

Na gbs som ochorela pred dvomi rokmi.Hospitovali ma na neurologickom oddeleni v Nitre.Vdaka vcasne urcenej diagnoze a vybornym odbornikom som uz po piatich mesiacoch mohla nastupit do prace.Absolvovala som aj pobyt v NRC v Kovacovej.O tomto zariadeni a o pristupe jeho zamestnancov k pacientom mozem hovorit len v superlativoch.Moja nekonecna vdaka patri najma mudr.Hajasovi z fakultnej nemocnici v Nitre,ktory bol mojim osetrujucim lekarom.Je to superodbornik na spravnom mieste a okrem toho aj vyborny a krasny Clovek.Peto,chcela by som odkazat Tebe a ostatnym ludom ktorych postihla tato vazna choroba aby sa nevzdavali a trpezlivo bojovali o svoje zdravie.Najdolezitejsim predpokladom navratu do normalneho zivota je viera v uzdravenie a vlastny huzevnaty boj.Ani v najtazsich chvilach som si nepripustila ze by som sa uplne nemohla uzdravit.

martina 17.12.2008 00:00:00

ahoj peter.volam sa martina mam 33rokov a pred troma rokmi mi zistili gbs.choroba mi prepukla po porode mojho milovaneho syna lukaska.drzim ti palce...a aj sebe

shaarka 16.12.2008 00:00:00

cau peto, skvela stranka. natrafila som na nu nahodou, googlila som s hladala nejaku prepustaciu spravu. :) este som si tu vsetko neprecitala, ale mas moj hlboky obdiv, si proste super! o tejto chorobe som sa dozvedela az pri citani Hellera, dovtedy som netusila, o co ide. prajem vela sily a usmevu! ***

Lucia 9.12.2008 00:00:00

Ahoj Peťko. Sestre sa narodila dcérka, odmalička bola stále nespokojná, plakala a nepomohlo ju mat ani na rukách. Obvodná "doktorka" jej stále tvrdila nech zmení mlieko, nech zmení vodu, ale aby ju poriadne vyšetrila to nie, krava jedna. Mne to nedalo, tak sme šli na pohotovost 1.11.2008, odvtedy je naša Natalka v nemocnici, momentálne je na Kramároch na ARO. Zistili že má gbs sy, ešte to celkom neuzavreli. Najskor tvrdili na neurologii,že má zápal mozgu, teraz gbs sy. Natália má 5 mesiacov. Všetci dúfame že sa z toho dostane. Stále vracala, nechcela jest až nakoniec aspirovala potravu do pluc a doastala zápal. Chválabohu sa z toho dostáva. Vieš nejako poradit..

maros 13.11.2008 00:00:00

Zdravym vsetky koho tato choroba zaujima alebo sa s nou niekedy stretol. Chcel by som len napisat velmi strucne ze pribeh mojho uja bol podobny, denno denne som videl ako sa po malinkych kuskoch zotavuje naozaj velmi pomaly, bohuzial tento pribeh nekonci dobre pretoze Na slovensku ak je pacient dlhsie v nemocnici tak sa ho chce nemocnice rychlo zbavit a presunut do inej nemocnice a asi si viete predstavit aku oslabenu imunitu ma clovek ked je cez pol roka na ARE a lieci sa. Takze pri prevoze do inej nemocnice dostal zapal pluc a jeho pol rocne bojovanie ukoncili ubohe tri dni v teplotach.. Pol roka kusok po kusku zacinal hybat rukami a nakoniec vdaka nasemu zdravotnemu systemu podlahol zapalu pluc. Podmienky a uroven nemocnice do ktorej ho previezli same o sebe dopredu hovorili ze to nemoze dopadnut dobre. Samozrejme chcel by som Vam tymto poslat odkaz, ze ked ma clovek trpezlivost a pevnu volu prekona tuto paralizu a pomaly sa zacne hybat a vylieci sa. Nenehavajte ale nic na nahodu a nevystavuje dlhsie lieciaceho zbytocne pre neho nebezpecnym podmienkam. Ja som sa spolahol ze doktory take nieco vedia. Pristup s ktorym som sa stretol v nemocnici kde lezal iba necely tyzden nedokazem popisat inac ako ignoraciu, neplnenie si svojich povinnosti a podcenenie sytuacie. Marian.

lenka 7.10.2008 00:00:00

dobrý den, vdaka za tuto stránku Peťo, som zdravotná sestra a práve dnes sme na našej ambulancii vyšetrovali pani s podozrením na GB syndrom a tak som z nedostatku vedomostí pátrala po informáciách a dostala som sa na vašu stránku, to že som jej obsah "zhltla" na jeden dych písať nemusím, chcem vám iba podakovať a popriať všetko dobré. lenka

Rado Domorad 28.9.2008 00:00:00

Ahojte, rad by som podakoval Petrovi sa tuto stranku,tiez mi velmi pomohla.Aj ja som momentalne v stadiu rekonvalescencie,po tazkej forme GBS /2 mesiace v umelom spanku, kompletna paraliza mimo hlavy/.Stalo sa mi to v zahraniici a podarilo sa mi postavit na nohy po piatich mesiacoch. Takze este raz diky a vsetkym drzim palce. Rado Humenne/Waterford

Erika Polakovičová 15.9.2008 00:00:00

Ahoj Peťo, náhodou som si našla tvoju stánku.aj ked sa nepoznáme, som tvoja sesternica.Videla som ťa raz, ked si mal asi 7-8 rokov.Ani som nevedela aké problémy si prekonával, len tak zbežne.Držím ti palce v živote a dufam, že to bude lepšie a lepšie.Erika

dašena rybia žena www 13.8.2008 00:00:00

Ahoj Peter, o GBS som sa prvý krát dozvedela pri čítaní knihy Josepha Hellera a Speeda Vogela - Nebolo mi do smiechu. Určite si o nej počul. Začala som sa zaujímať o túto chorobu, myslela som, že je to veľmi zriedkavé, ale ako vidím, ani nie. Škoda, že o tom ľudia viac nevedia. Mojou zatiaľ najťažšou chorobou bol obojstranný zápal pľúc (klopem na drevo...). Prajem Ti veľa sily a držím palce, nech sa ti darí. Dašena.

Milan 12.6.2008 00:00:00

Dobrý den. Jsem rád že existuje něco jako "hnízdečko" pro pacienty se stejným postižením, ale k zadaným příspěvkům nevidím žádné odpovědi.Pokud odpovědi jsou zasílané na e-mail.adresy, není to dobvře...měly by být veřejné. Myslím také že by zde měly být příspěvky lékařů a jejich doporučení na specializovaná pracoviště na Slovensku i v ČR...seznamovat nás průběžně o nových možnostech léčby...atd Věda se věnuje AIDS...v souč.době jsem slyšel o nové léčbě RS a my jsme zřejmě odepsaní:-( Děkuji Milan

Tonka Brzychcyová 6.5.2008 00:00:00

Chcem sa Vám pekne poďakovať - sama som prekonala polyneuroradikulomyelitídu pred rokom, získala som cenné poznatky o ochorení. Som ešte v štádiu lečby, zostala mi kvadruplégia. Veľa úspechov želá Brzychcyová, Humenné

Vlaďka 29.4.2008 00:00:00

Ahoj, chci Ti poděkovat za tyto stránky. Polyradikuloneuritidu GB jsem prodělala v pátem měsíci těhotenství. Lečbou u mě v té době byla pouze plazmofereza. Až po porodu mi nasadili kortikoidi.V nemocnici jsem strávila v kuse půl roku. Narodila se mi zdravá dcera. Chodit jsem začala ale až téměř po roce. Naštěstí dříve než dcerka:) Držím palce všem, a přeji pevné zdraví.

Trnovská Andrea 31.3.2008 00:00:00

p. Polakovic, chcela by som sa spytat moj dobrý známy lezí uz treti krat s touto chorobou v nemocnici. prvý krat mala pomaly priebeh( pred cca. 6 timi rokmi), druhy krat za dva dni skoncil na are v BB na pristrojoch hrozilo ze odidu plúca (pred dvoma rokmi) a teraz znovu ma strasne pomaly priebeh. Mate informácie o nových sposoboch liecby resp. poradit stranku kde by som sa mohla dozvediet tieto nove sposoby. V sucastnosti len cakaju ako sa to bude vyvýjat. Neexistuje liecba, ktorá by mohla zabranit postup tohto ochorenia. Zatial sa prejavili príznaky brnenie nôh, zlá chodza, problem s rozpravanim a zacina sa mu rozdvojovat zrak moze sa predist dalsim stavom pri spravnej a rýchlo nasadenej liecbe. Dakujem, Andrea

Jan Folenta 25.3.2008 00:00:00

Dobry den.Prosim Vas aby ste mi napisaly priznaky GBS.Ja som asi pred 6 mesiacmi pocitil v pleciach stipanie nasledne mi parazilovalo ruki nemohol som jest s priborom a stuhli mi nohy bezcitne.Vprstoch som citil tlak a namam cit.Plecia mi upadli svaly uplne ochabli ako blato.Dostaval som krce na ruki take silne ze som nemohol pohnut prstamiasi hodinu..Zacalo ma boliet lave oko a videl som cierny kruh.Minuly tyzden som sa vratil domou zo zahranicia lebo svaly na pleciach mi uplne horia .Po vybaveni ZS v poistovni sa zberam do lekara je to GBS.Dakujem

Vierka 14.10.2007 00:00:00

Srdečný pozdrav. Moja mamina 66r. tento rok v auguste ochorela. Začínalo to presne ako chrípka -teploty do40st.,bolesti hlavy končatín, celého tela, neskor trpnutie noh a ruk az do pol pasa.Najskor sme mysleli ze je to nejaka oneskorena zapalova reakcia po operacii ktoru absolvovala v dec2006-totalna endoproteza kolenneho klbu, po ktorej mala stale problemy.Skoro po mesčnom behani po roznych vysetreniach sa dostala na jednotku celebralnej intenzity. Diagnoza.akutna zapalova demyelinizujuca polyradikuloneuritída,GB syndrom, ischemicka choroba srdca, arteriálna hypertenzia2-3,hypotyreoza,hyperlipoproteinaza.... a dalsie uz menej zavaznejsie.prosim niekoho, kto by vedel poradit aka je prognoza a od coho zavisi uzdravenie, ci je trvale, alebo sa akutna faza moze opakovat. myslim len tie neurol.ochorenia. Mamina sa na "pocudovanie"lekarov z toho najhorsieho stavu -pareza dolnych aj hornych kncatin dostala za 4-5tyzdn., dnes ju prepustaju do dom.osetrenia, ale trpnutie a strnulost koncatin zostalo v nezmenenom stave.napriek vsetkemu lekari nad otazkou ako? a do kedy? len krutia hlavou a krcia plecami. Budem vdacna za akukolvek radu od lekara alebo laika.Vsetkym najma vela zdravia. Vierka

Marián Oravec 15.9.2007 00:00:00

Syndrom som získal v ČR.Za mesiac ma postavili na nohy, za čo ďakujem Pánu Bohu. Bolo to v r. 2001 a doteraz okrem toho že musím a chcem dodržiavať prísne pravidlá čo nikto nechápe,lebo nevie čo to je, chodím po ulici a snažím sa urobiť pre túto spoločnosť akú takú službu.

Hanka 5.9.2007 00:00:00

Dobrý den, píšu Vám za mého syna, který tuto nemoc měl ve svých 3 letech, naštěstí to na něm nenechalo vyditelné zdravotní a ani intelektuální stopy, jen s tou psychikou je to o něco horší, potřebuje klidný a vstřícný přístup, vyrovnanost, klidné prostředí a hlavně chapavost. Jsem ráda, že jsme tuto nemoc zvládli.

Bernatova Viera 22.8.2007 00:00:00

Pred Vianocami 2006 zacala mat moja sestra nevysvetlitelne zdravotne problemy, vyhladala vela lekarov- mate ischias- dame injekciu,tabletky a hotovo.Ked sa jednej noci uz nemohla postavit na nohy ju polomrtvu odviezli do nemocnice,kde jej aj dotyk lekara sposoboval bolest bol komentar- blazniva zenska-dame tabletky na utisenie a posleme ju na psychiatriu. V priebehu par hodin bola ochrnuta- po prevezeni na ARO lekar konstatoval- takychto nam tu uz pomrelo... Vsetko moje sestra vnimala, lebo mozog bolo jedine co v jej tele fungovalo. Nastastie sa nasiel lekar, ktory po urceni diagnozy podnikol vsetky kroky na zlepsenie jej stavu. Po liecebnej kure v Kovacovej jej vsak zostal nemily pozostatok- po nekonecnych vysetreniach sa zistilo, ze jej kasel a neschopnost jest (schudla 20 kg)zapricinuju ochrnute nervy v hrdle a rany po tracheotomii.... Ma niekto skusenosti a vie poradit co dalej ???? Vdacna sestra

katka 14.7.2007 00:00:00

ahojte. tiež som rada že sa to tu obnovilo. v septembri 2005 som to tiež dostala, ťažšiu formu. behom 24 hodín som sa nemohla ani pohnúť, šlo to veľmi rýchlo... mala som však to šťastie že som v tom čase ležala v nemocnici so zápalom pľúc takže si príznaky všimli hneď, a takmer hneď bol pri mne neurológ, prevoz na ARO, asi tisíc vyšetrení a prevoz do košíc. bolo to strašné, liečila som sa v čilistove a veľmi to chválim :) budú to dva roky, ešte niesom v takom stave ako predtým ale pomaly a isto sa tam približujem... chcem preto všetkých chorých povzbudiť aby sa nebáli, bude to dobré, len treba veľa veľa makať a chce to čas. držím vám palce (a som šťastná že ich už dokážem držať:)

Radovan 23.3.2007 00:00:00

Ako vidím,do KLUBU GBS pribudol ďalší člen=ja sám...pred týždňom som sa vrátil z osem-dňového pobytu na Neurologii v TT...mal som údajne len ľahké štádium,ale nemám pocit,že už by som to mal " za sebou "....uvidíme.....Super stránka!!!!

paddy www 15.3.2007 00:00:00

Paradny web! A++++

jana antolikova 7.1.2007 00:00:00

Ahoj Peto,tvoju spravu som citala-vidim,ze nie som jedina co na Kovacovu nadava!Bola som tiez v L.D.Marína a je ta mizerna,otrasná starostlivost.O tej chorobe som uz počula-mal ju môj priatel.Ja som z Martina a boli sme spolu v Piešťanoch v Propatrii v lete,ahojky a prajem Stastny Novy Rok.

Veronika 2.1.2007 00:00:00

Dobry vecer Peter, Tvoje zpravy sa dobre citaju a davaju mne a celej mojej rodine nadej, ze sa mojej sestre tiez jej stav zlepsi. Az teraz vidime, ze priznaky, s ktorymi chodila k lekarom- jej obvodny, reumatolog a nakoniec i neurolog konstatovali- ischias- injekcia, tabletky od bolesti - hotovo. Az do dna, kedy sa nemohla postavit na nohy bola prijata do nemocnice, kde sa nasiel lekar, ktory je povolany byt llekarom, a ktory toto povolanie neberie ako zamestnanie. Moja sestra bola v katastrofalnom stave, v ktorom zotrvava napriek liekom a zakrokom doteraz. My neprestavame verit na zlepsenie stavu-ale neviem ako mohlo viacero lekarov nevidiet tieto priznaky, ktore boli presne take ako ich teraz citam v popisoch tejto choroby. Alebo studovali iba chripky, nadchy, bruchabolenia a podobne veci ? Na ostatne im uz nezvysil cas ....Mali byt pootom osetrovatelia a nie lekari.Smutnejsie to uz nemoze byt.

katka 24.12.2006 00:00:00

Ahoj Peter Prajem Ti prijemne prezitie vianocnych sviatkov a dakujem Ti za svedectvo. Dakujem za informacie o GB syndrome, drz sa. Prajem Ti vela uspechov v liecbe, nevzdavaj sa, si silna osobnost,

majk 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peter, Tvoje stranky sa mi pacia a ocenujem ze si take nieco vytvoril. Doteraz som o GBS nevedel. Vdaka.

tícia 29.10.2006 00:00:00

Ahoj,pracujem na intenzívnej cerebrálnej jednotke neurológii v bratislave,,asi pred piatimi dňami sme prijali pacienta s nejasnou diagnózov,až po vyšetrení EMG ju stanovili,,Guillain Barré syndróm,,má 33 rokov,tri malé deti:-((kým som si neprečítala tvoj preíspevok nič som o tej chorobe nevedela,,nikdy som sa s ňou nestretla,,ani si nevieš predstaviť ako mi tvoje slová pomohli a keď bude na tom lepšie tak mu to vytlačím a dám prečítať..určite ho to pozdvihne k hviezdam.Ďakujem..Tícia

Rado 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peto, drzim Ti palce a si super chlap a obdivujem Tvoju huzevnatost a pracovitost. Drzim palce, Rado

Bitter Mirek 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Petře! Díky za tvoje stránky a příběh, musí to být určitě těžké znovu si promítnout tu strašnou cestu v čase zpátky. Tvůj příběh je až na pár detajlů stejný jako můj. Je mi 22 let a tu ZKURVENOU! nemoc jsem dostal v roce 92. Mám v poslední době velký problém to celé nevzdat, strašně mě štve že to jde tak STRAŠNĚ! pomalu! taky už nejsem ležák, už ani na vozíku a nechodím ani o dvou franc. holích, chodím o jedné, už asi 2 roky. Lýtko je úplně v háji! jediné je jisté, že musíme určitě bojovat dál! Byl bych rád kdybys mi napsal na e-majl.

Milada 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peter!!!!!! Kedysi som bývala na Hornom Šianci a doteraz tam chodím na pravidelné návštevy k svojim rodičom. Takže Teba a Tvojich najbližších z rozprávania a samozrejme aj z videnia poznám. Obdivujem Tvoju silu, statočnosť a húževnatosť, s ktorými bojuješ s chorobou!!!!!!! A taktiež vzdávam hold Tvojim najbližším, ktorí sú určite Tvojou veľkou oporou. Veľa-veľa a ešte viac optimizmu, psychickej pohody a zdravia Tebe a Tvojím blízkym úprimne praje "neznáma" suseda Milada. P.S. ...a drž sa, lebo nikdy nie je tak zle, aby nebolo ešte horšie!!!!!!!!!!!!!!!

Ján Vršanský 29.10.2006 00:00:00

Srdečný pozdrav a prajem Ti veľa úsechov v pri Tvojej ďaľšiej liečbe. Vršanský

Peter Polakovič 29.10.2006 00:00:00

Najprv sa velmi ospravedlnujem za neskore odpisanie. Mam vela povinnosti, no zdravie tiez neposluchalo. Bol som dva krat po tyzdni v nemocnici a diagnostikovali mi epilesiu. Takze este zlozitejsi zivot. Honza, odporucam hlavne anglicke stranky - www.gbs.org.uk, ostatne v sekcii Linky GBS vo svete /http://guillan-barre.webpark.sk/kontakty.htm/. Na Slovensku a v Čechách sú tieto stránky podla mojej znalosti zatiaľ jediné. Držte sa!

Honza 29.10.2006 00:00:00

Mám bratra, který je na invalidním vozíku (zatím) po prodělané polyradikuloneuritidě GB, jsem moc rád, že jsem našel na internetu aspoň jednu stránku, která se touto nemocí zabývá. Pokud znáte ještě jiné stránky, sdělte mi je prosím.

Věra Pokorná 29.10.2006 00:00:00

Se zájmem jsem si pročetla Vaše stránky. Pracuji jako ORL lékařka. GB syndrom se projevuje též dle ORL literatury ušními šelesty, nedoslýchavostí, zavratěmi, dále samozřejmě hlavními projevy -tedy celkovou svalovou slabostí... Váš příběh mi pomohl představit si skutečný stav pacienta s GB syndromem. Je to mnohem těžší, než jsem se domnívala. Sama jsem u několika pacientů vyslovila diagnostické podezření na GB sy, ale nyní mám pochybnosti o jeho správnosti... Každopádně všem pacientům pomohla nejvíc RHB na bederní + krční páteř - zejména diadynamické proudy. Díky za informace ! A přeji hodně síly a vytrvalosti - a víry. V.P. MUDr Věra Pokorná, ORL amb. Děčín, ČR

Martina 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peter, uplnou nahodou som sa dostala na tvoju stranku. Doteraz som o GBS nepocula, som velmi rada,ze si prebral iniciativu a informujes:) Drzim ti palce!!!!

Zábojníková Lucia 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peter. Tvoj pribeh ma dost zaujal, a urcite to nebolo len nahodou. Hladala som stranky s Guillan/Barreho syndromom a nasla som tvoju. Nieco uzasne!!! Tento rok koncim skolu a ako diplomovku som si vybrala pisat prave o tomto. Az Ta mozem poprosit mozes mi s tym nejako poradit? Vydela som obsah tvojej SOČ, presne take nieco by sa mi moc hodilo. Ozvi sa mi prosim. Lucia

Janifer 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Pepo!Som veľmi rada, že tvoja stránka existuje. Určite existuje veľa ľudí, ktorým tu poskytneš dôležité informácie.

MUDr. Hana Barčová 29.10.2006 00:00:00

zaujala mne Vaše práce, myslím, že ve snaze o pochopení problému jste se dopustil v odborném textu drobných nepřesností a pojal problematiku hodně zeširoka,hlavně pro laika. Nemoc není až tak neznámá a málo častá, v současné době mám v péči několik pacientek v RÚ Chuchelné, maminka 1 z nich se s Vámi již kontaktovala, pokud nebudete nic namítat, děvčata by s Vámi ráda navázala spojení pomocí internetu. Dr. Barčová

Lena 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peto,dik za Tvou stranku. Je tomu 6 mesicu co marodim. Mela jsem zanet ocniho nervu a maji podezreni na RS. Jeste ale neni dg. presne urcena,protoze po klinicke str.jsem v poriadke.Je to hrozne.V zivote jsem tak nestonala. Drzim Ti palce

Jarda 29.10.2006 00:00:00

Mám podobné stavy jako popisuješ v GB stránkách pouze zatim nikdo nebyl schopen stanovit správnou diagnozu, jakým způsobem jsi se k ní dopracoval mě to drží střídavě už 5 let a stále se neví co to vlastně je.

Igor Horvath 29.10.2006 00:00:00

Ahoj Peto. Prosim Ta Skontaktuj sa so mnou.Potrebujem poradit. Moj chlapec bol minuly rok hospitalizovany s diagnozou Poliradikularnaneuritita acuta syndrom Gullan-Barre. Chlapec ma 5 rokov. Prosim Ta napismi na email. Potrebujem radu. Dakujem. Igor.

Prihlásenie


Som na Facebooku:
 


 

 

Chcete web stránky alebo internetový obchod? Skúste BiznisWeb.sk! 

Tvorba www stránok

Majte www stránky
ktoré sa umiestňujú
na prvých stranách
v Googli a zarábajú.
Test zdarma, vytvorené
okamžite!
 
Tvorba www

Majte web stránku
so špičkovým dizajnom! Prepojené s Facebookom.
 

Tvorba eshopu

Tvorba eshopu, tvorba internetového obchodu, čo zarába. Je to jednoduché, test zdarma!

BiznisWeb.sk je jednoduchý systém pre rýchle vytvorenie web stránok.
S BiznisWeb.sk = úspešná tvorba www stránok

Prihlásenie